Lesů v Česku nikdy nebylo víc. A dál jich přibývá

Domácí
9. 10. 2012 12:35
Rozloha tuzemských lesů je v současnosti nejvyšší od doby existence zemských katastrů.
Rozloha tuzemských lesů je v současnosti nejvyšší od doby existence zemských katastrů.

Rozloha tuzemských lesů je v současnosti největší od doby existence zemských katastrů, vyplývá z publikace, kterou dnes představil Český statistický úřad (ČSÚ). Od konce 18. století do roku 2011 tak na území dnešního Česka přibyla více než třetina lesů. Jejich plocha přitom roste zejména na úkor zemědělské půdy.

Zatímco podle Josefského katastru, který vznikl v letech 1785 až 1790, zabíraly lesy v tuzemsku 1,97 milionu hektarů plochy, tak v loňském roce již jejich plocha činila 2,66 milionu hektarů.

Podle ředitele Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Jaromíra Vašíčka se lesy nejrychleji zvětšovaly v 60. letech minulého století, kdy bylo skokově zalesněno zhruba 100 tisíc hektarů půdy. Šlo především o příhraniční oblasti opuštěné po odsunu sudetských Němců.

"V současné době výměra roste pozvolna. Je to především na úkor zemědělské půdy v rámci restrukturalizace zemědělské výroby," uvedl dále Vašíček. Podle něho především v rámci dotacemi podporovaného zalesňování v posledních letech ročně v Česku přibývá 1000 až 2000 hektarů lesů. Lesních pozemků na druhé straně ubývá v důsledku výstavby bydlení či dálnic.

Spolu s rozrůstáním lesů se z dlouhodobého hlediska zvyšuje také těžba dřeva, která je dnes ve srovnání s dobou před 50. lety takřka dvojnásobná, vyplývá ze statistiky ČSÚ. V předchozích letech se na zdravotním stavu tuzemských lesů kladně projevilo odsíření v energetice. Emise oxidů síry, které decimovaly lesní porosty, jsou díky tomu dnes zhruba na desetině úrovně osmdesátých let minulého století. "To se pozitivně projevilo na lesních porostech tím, že častěji plodí a jsou vitálnější," podotkl Vašíček.

Na druhou stranu jsou zde nové problémy s oxidy dusíku z dopravy a přízemním ozónem. Hlavním ekologickým problémem současnosti jsou podle Vašíčka stále častější klimatické extrémy s krátkými intenzivními srážkami a delšími obdobími sucha.

Také proto lesníci v posledních letech mění druhovou skladbu lesů a téměř 40 procent nově vysazovaných stromků dnes tvoří stromy listnaté, které mají zmírnit převahu převážně smrkových monokultur. "Odhadujeme, že listnáče budou lépe vzdorovat extrémním klimatickým podmínkám," řekl k tomu Vašíček.

Autor: ČTK Foto: Profimedia

Další čtení

Pražskou jedničkou Pirátů do sněmovních voleb bude Hřib, dvojkou Richterová

Domácí
7. 4. 2025

Mladí vědci z ČR a Slovenska získali za inovativní čistění vody cenu Earth Prize

Domácí
7. 4. 2025

Studenti keramiky, porcelánu a architektury z Prahy vystavují v Miláně svůj dům

Domácí
7. 4. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ