Dva mrtví
Letadlo bylo nezpůsobilé. Za nehodu mohla závada motoru

Závada levého motoru byla příčinou letecké nehody, při níž v září 2017 na Českolipsku zemřeli oba lidé na palubě. Šestačtyřicetiletý pilot tehdy letěl s nezpůsobilým letounem. Vyplývá to ze závěrečné zprávy, kterou zveřejnil na svém webu Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN).

Tragická nehoda se stala 26. září nedaleko Stráže pod Ralskem. Sedmimístné dvoumotorové letadlo Cessna 421B vyrobené v roce 1975 ve vývrtce narazilo v kopcovitém terénu do lesního porostu a do země a začalo hořet. Pilot i osmadvacetiletý pasažér zemřeli při nárazu na zem na mnohočetná poranění. Během požáru trosek letounu již nežili.

"Vznik zranění lze dobře vysvětlit mechanismem letecké nehody - nárazem klesajícího letounu do zalesněné krajiny, do země. Poranění vznikla u obou osob nárazem do země a stlačením těl v bortící se přední části letounu," uvádí závěrečná zpráva ÚZPLN.

Letadlo se zřítilo z výšky 4,3 kilometru v 31. minutě letu z Příbrami do polského Gdaňsku poté, co pilot ohlásil ztrátu ovládání obou motorů. Pilot měl nalétáno 675 hodin. Převážnou část svých leteckých zkušeností však měl na jednomotorových letounech, na Cessně tohoto typu měl za sebou 47 hodin. "Názor členů komise a pilotů létajících tento typ byl, že pilotovy zkušenosti na tomto typu byly pro provedení zamýšleného letu za reálných podmínek malé," stojí v závěrech komise.

Při vyšetřování komise navíc zjistila, že pilot naplánoval let s nezpůsobilým letounem. Poslední generální oprava levého motoru se uskutečnila v říjnu 2001. K další mělo dojít podle lhůt stanovených výrobcem nejpozději po 12 letech - v říjnu 2013, tedy skoro čtyři roky před havárií. Žádná další generální oprava se ale až do nehody nekonala. V takzvaném Log Booku nebyly ani záznamy o provedení servisních prohlídek obou motorů a vrtulí v letech 2013, 2014 a 2016.

Právě závada na levém motoru byla příčinou nehody, motor přestal pracovat kvůli vnitřní mechanické závadě. "Toto zastavení bylo důsledkem déletrvajícího rozrušujícího procesu v soukolí motoru," píše se v závěrech zprávy. Pilot se snažil situaci řešit nastartováním levého motoru startérem. "S uvedenou vnitřní poruchou tohoto motoru tento pokus, pokusy, nemohly být úspěšné a ani nemohlo, z technického hlediska, dojít k zapraporování levé vrtule," uvedla komise v závěrech. Proč se zastavil i druhý motor, se s určitostí nepodařilo zjistit. "Lze se pouze domnívat, že pilot vypnul pravý motor ve snaze zmenšit klopivý moment tohoto motoru ve vývrtce," uvedla komise ve zprávě. Pro pilota bylo za takových podmínek podle komise takřka nemožné pádu letadla zabránit. "Při řešení situace, v souhrnu uvedených skutečností, v daných meteorologických podmínkách a se svými zkušenostmi na tomto typu, měl velmi malou naději na její úspěšné vyřešení."