Lidé si dnes u hvězdárny na pražském Petříně připomněli 144. výročí narození spoluzakladatele Československa Milana Rastislava Štefánika. K soše slovenského astronoma, francouzského generála a organizátora československých legií položila květiny například slovenská velvyslankyně v ČR Ingrid Brocková či zástupci Sokola. V projevech ocenili Štefánikovu odvahu a vlastenectví.
Štefánik podle Brockové patří mezi nejvýznamnější osobnosti novodobých dějin Slovenska i Československa. "Práce i myšlenky Milana Rastislava Štefánika jsou v každém ohledu inspirativní i pro dnešek," řekla. Vyzdvihla, že se stal jedním ze zakladatelů československé diplomacie. "Dokázal spojovat lidi pro dobrou věc a to mu přineslo uznání v nejvyšších politických a diplomatických kruzích," poznamenala.
Štefánik se narodil v roce 1880, po vypuknutí první světové války nastoupil k francouzskému letectvu. Kvůli zdravotním problémům následně bojiště opustil a v roce 1915 se vrátil do Paříže. Stal se jedním z hlavních propagátorů myšlenky na zřízení nezávislého státu Čechů a Slováků, zapojil se do činnosti v exilových orgánech budoucího státu. Štefánikovým vkladem byly mimo jiné jeho bohaté kontakty na francouzskou elitu vybudované už v dobách jeho předchozího vědeckého a vojenského působení.
Navzdory zdravotním problémům se osobně podílel na formování československých legií, jako diplomat také tlumil spory mezi jednotlivými skupinami exilových představitelů. Na sklonku války se Štefánik v hodnosti francouzského brigádního generála vydal za legionáři na Sibiř. Tam ho zastihla zpráva o vyhlášení samostatnosti Československa. Plán na zapojení Čechů a Slováků do ruské občanské války se Štefánikovi nepodařilo realizovat; legionáři už byli unaveni a chtěli domů.
Štefánikovy další kroky vedly do Paříže na mírovou konferenci. Tam se však naplno projevily názorové rozpory i osobní animozita mezi ním a Edvardem Benešem. Po několika týdnech strávených ve Francii odjel Štefánik do Itálie, odkud se vydal na Slovensko.
Cesta do vlasti se mu stala osudnou. Italský dvouplošník se Štefánikem na palubě se 4. května 1919 poblíž Bratislavy zřítil, Štefánik havárii nepřežil.
