Lidé v Česku podceňují ochranu, virus HIV se dál šíří

Lidí nakažených virem HIV v Česku stále přibývá. V březnu se počet HIV pozitivních zvýšil o devět, v dubnu se očekává další nárůst. Jen v pražském Domě světla v dubnu testování odhalilo šest nových HIV pozitivních lidí. Řekl to ředitel domu Miroslav Hlavatý. Povědomí o nemoci je mezi Čechy velké, přesto podceňují riziko a nechrání se.

Celkový počet nakažených v březnu dosáhl čísla 949, nemoc AIDS propukla u 215 lidí, z nichž už 124 jí podlehlo. "Nejde o to, že by se virus šířil rychleji než dříve, spíš se zvyšuje počet lidí, kteří chodí na testy," okomentoval výsledky Hlavatý. Vysvětluje si to zvýšenou informovaností o službách testovacích center.

Nejčastější příčinou přenosu viru je nechráněný sexuální styk, který se na něm podílí z 83 procent. Lidé v Česku o tom vědí, odborníci upozorňují na nesoulad mezi vysokým povědomím a nízkou ochranou. Zejména mladí lidé se prý nemoci přestali bát. Při prvním sexuálním styku použije kondom podle výzkumů pouze 30 procent Čechů a Češek.

Heterosexuální styk se na přenosu viru podílí ze 30 procent, nejohroženější rizikovou skupinou jsou homosexuálové. Více než polovina nákaz pochází právě ze styku muže s mužem. Podle Hlavatého jsou si toho homosexuální páry vědomy, za poslední tři roky v Domě světla stoupl počet testovaných gayů o celých 126 procent.

Zvýšit povědomí o používání kondomů a ochraně proti přenosu viru HIV má Národní týden kondomů od 14. května. Týden vyvrcholí v neděli 20. května celosvětovou akcí Světlo pro AIDS určenou vzpomínce na oběti nemoci.

Dům světla otevřela v roce 1999 Česká společnost AIDS pomoc (ČSAP) v pražském Karlíně. Od té doby poradnu navštívilo 12 815 zájemců o test. V roce 2006 v domě provedli téměř 60 procent anonymních testů z celé ČR. V roce 2003 stoupla návštěvnost karlínského centra oproti roku 2002 o 543 lidí, od roku 2003 do roku 2006 se pak zvýšil počet návštěvníků poradny o 2039 a počet provedených odběrů krve o 1993.

Nejvíce nakažených lidí, 564, žije v Praze a Středočeském kraji, naopak pouze deset jich evidují na Pardubicku, jedenáct na Vysočině a šestnáct v Královéhradeckém kraji.

Foto: archiv