Lipavský je jako ministr zahraničí výrazným zastáncem podpory Ukrajině

Vizitka ministra zahraničí Jana Lipavského (39; Piráti; premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Lipavský je výborným ministrem zahraničí a má jeho důvěru):

- Lipavský v úterý prohlásil, že pokud Piráti odhlasují odchod z vlády, jako člen strany podá demisi. Odešel by ale rovnou asi i od Pirátů. Předseda Pirátů Ivan Bartoš večer České televizi řekl, že předpokládá, že Piráti ve vládě skončí, když jim z vlády "vykopli" předsedu. Premiér Petr Fiala (ODS) před tím oznámil, že chce v nejbližší době požádat prezidenta Petra Pavla o odvolání vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Bartoše ke konci září. Bartoš již dříve oznámil, že kvůli neúspěšným volbám skončí v čele Pirátské strany.

- Lipavský je jako ministr zahraničí hodnocen většinou kladně, podle komentátorů i politiků si dokázal získat i dobré jméno v zahraničí. Jeho funkční období je především ve znamení Ruskem vyvolané války na Ukrajině, jako ministr výrazně prosazuje podporu bránící se Ukrajiny, mimo jiné i prosazováním tzv. české muniční iniciativy. Podle něj by vítězství Ruska nad Ukrajinou vedlo k nestabilitě Evropy. "Ukrajina odvážně odolává ruské agresi už dva a půl roku. Bojuje i za nás. Musíme politicky i vojensky podporovat její boj za svobodu a nezávislost. Muniční iniciativa, kterou jsme předložili, a reakce na ni z dalších zemí mi dokazuje, že to zůstává naším sdíleným cílem," řekl letos v srpnu. V květnu řekl, že Česko obecně nemá problém s tím, aby se Ukrajina bránila proti agresorovi i útoky na ruské teritorium v případě, že je to nutné.

- V září 2022 Lipavský na zasedání Rady bezpečnosti OSN vyzval ke zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu, který bude stíhat ruskou agresi na Ukrajině. Zároveň i s odkazem na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 zdůraznil, že je zapotřebí jednou provždy odmítnout imperialistické touhy Ruska a jeho koloniální politiku. Jednalo se o první vystoupení zástupce České republiky v RB OSN téměř po 30 letech. Naopak loni v prosinci odmítl českou účast na jednání RB OSN, které svolalo Rusko. Moskva vyzvala, aby se český zástupce při OSN zúčastnil jednání a vysvětlil české dodávky zbraní na Ukrajinu. "Odmítáme se nechat Ruskem kamkoli předvolávat. Česko nebude sloužit lží otrávené propagandě agresora. Až bude chtít Rusko na půdě Rady bezpečnosti řešit stažení svých okupačních vojsk, rádi dorazíme," uvedl Lipavský.

- Po masakrech Hamásu v Izraeli loni 7. října přijel Lipavský do židovského státu jako první zahraniční státník 10. října. Setkal se se svým protějškem Elim Kohenem i s prezidentem Jicchakem Herzogem a potvrdil jim českou podporu Izraeli.

- Lipavský po nedělní povolební rezignaci vedení Pirátů řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu, že si nemyslí, že by byl vhodným kandidátem na předsedu strany. Webu Novinky.cz sdělil, že se Piráti musí zbavit "komoušů" a uzavřít stranické fórum, kde členové veřejně rozebírají interní záležitosti. Pro ČTK volební výsledek Pirátů hodnotil jako extrémně špatný a připustil, že je nutné provést nějaké změny. "Myslím, že vedení strany potřebuje lidi, kteří dokáží pracovat do velké míry dovnitř strany, a potom veřejnosti předložit nějakou kredibilní volební nabídku, já v tuhle chvíli tuto ambici nemám," dodal.

- Lipavský se narodil 2. července 1985 v Praze. Vystudoval bakalářský obor mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze; v rámci studijního programu Erasmus absolvoval dvousemestrální pobyt na Kentské univerzitě ve Velké Británii. Pracoval ve společnostech McKinsey & Company, Euro RSCG, ZOOT, Total Solutions a Moro Systems, působil jako analytik a manažer projektů v oblasti informačních technologií v bankovnictví.

- Členem Pirátů se stal v roce 2015. V letech 2017 až 2021 zastupoval stranu v Poslanecké sněmovně. Celé minulé volební období byl místopředsedou výboru pro obranu a zahraničního výboru, působil i jako jeden z místopředsedů klubu Pirátů.

V uplynulém volebním období Sněmovny byl například jedním z autorů pozměňovacích návrhů k takzvanému lex Dukovany, které uzákonily vyřazení ruských a čínských firem z tendru na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Ve Sněmovně patřil k nejaktivnějším odpůrcům ruského angažmá.

- Stejně jako v roce 2017, kdy byl poslancem zvolen z pátého místa pražské kandidátky, byl na pátém místě kandidátky koalice Pirátů a STAN i ve volbách v roce 2021, ale zvolen nebyl. Kvůli preferenčním hlasům pro zástupce STAN se za Piráty do nové Sněmovny dostala z pražské kandidátky jen Olga Richterová, Lipavský skončil jako šestý náhradník. Po pro Piráty překvapivém výsledku ale Lipavský zdůraznil, že koalice Pirátů a Starostů byla předvolební i povolební. "Dostali jsme silnou podporu 880.000 hlasů a tito voliči by měli být slyšet i ve vládě," uvedl.

- Při sestavování nové koaliční vlády premiéra Fialy na podzim 2021 byl kandidátem Pirátů na funkci ministra zahraničí, narazil však u prezidenta Miloše Zemana, který s jeho jmenováním nesouhlasil. Zeman mu vyčítal nízkou kvalifikaci nebo vztahy k Izraeli a visegrádské čtyřce. Designovaný premiér Fiala odmítl Lipavského nahradit jiným kandidátem, strany koalice mluvily o nutnosti kompetenční žaloby na prezidenta. Po schůzce se Zemanem 13. prosince 2021 Fiala oznámil, že prezident jmenuje novou vládu podle jeho návrhu, tedy včetně Lipavského.

- Již koncem listopadu 2021 Lipavský ČTK řekl, že jeho prioritami jako kandidáta na ministra zahraničí jsou návrat k hodnotově orientované zahraniční politice, ekonomická diplomacie zaměřená na vědu, výzkum a inovace nebo profesionalizace diplomatické služby. Řekl, že chce na domácí politické scéně hledat zahraničněpolitický konsenzus, pracovat chce také na přijetí Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv nebo na věcné revizi vztahů s Ruskem a Čínou.

- Letos na jaře vzbudil pozornost uniklý e-mail předsedy hnutí ANO Andreje Babiš, v němž lídr opozice Babiš žádal od svých spolupracovníků informace o Lipavském, a to včetně toho, zda má děti. Lipavský předtím uvedl, že Babiš začíná být kvůli svým výrokům bezpečnostním ohrožením Česka. Koalice kvůli tomu svolala mimořádnou schůzi Sněmovny k bezpečnostním rizikům.

- V červenci 2022 se tehdejší prezident Zeman po jednání v Praze omluvil izraelskému prezidentovi Jicchaku Herzogovi za postoj Lipavského ke zprávě komise Rady OSN pro lidská práva k Izraeli. Lipavský byl kritizován za to, že se ČR nepřipojila k zemím odsuzujícím zprávu komise. Ministerstvo zahraničí už dříve ČTK sdělilo, že postoj ke komisi Česko projevilo jednoznačně v květnu 2021, kdy hlasovalo proti jejímu zřízení.