Výpomoc euru
Má Česko pomoct EU? Nečas: Spíš ne. Kalousek: Půjčme ty peníze

O zapojení České republiky do pomoci eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu rozhodne vláda, nebude odpovědnost přenášet na Českou národní banku, řekl premiér Petr Nečas.  Osobně se kloní se k tomu, aby se ČR pomoci neúčastnila. Vláda bude podle premiéra o věci jednat ve středu. Je možné, že o českém zapojení do pomoci eurozóně bude už hlasovat, ale může rozhodnutí i odložit.

Nečasův postoj podpořil předseda VV Radek John, vedení TOP 09 naopak trvá na tom, že by se ČR neměla vyčleňovat z hlavního proudu EU.

Nečas řekl, že si je vědom komplikované politické situace, do které by se ČR dostala, kdyby byla mezi nečlenskými zeměmi eurozóny s odmítavým postojem osamocená. Zdůraznil, že k této otázce nechce dávat silná vyjádření, protože údajně dosud nejsou dány jasné podmínky dohody evropských lídrů.

"Hodit to na ČNB? To by byl alibismus"

"Nepřistoupím na situaci, kdy by odpovědnost byla hozena na nezávislou Českou národní banku," prohlásil. Dodal, že by to považoval za alibismus. Guvernér ČNB Miroslav Singer v pondělí řekl, že ČNB bude navrženou pomoc velmi zvažovat. Podle Nečase by debata o klíčové otázce evropské politiky neměla být ideologická a měla by reagovat na nová fakta, která se v této věci mohou objevit.

"Ano, považuji situaci, kdy by pouze Česká republika jako jediná zůstala mimo, za politicky velmi komplikovanou. Na druhé straně si uvědomme, že z nečlenských zemí eurozóny se možnost poskytnutí půjčky týká pouze poloviny zemí, protože druhá polovina sama čerpá pomoc od MMF," řekl Nečas. Dodal, že z nových členských zemí se na pomoci může podílet jen ČR a Polsko. V přepočtu na jednoho obyvatele by prý přitom zamýšlený podíl Česka byl asi 2,5 vyšší než Polska. Podle premiéra je proto třeba zvažovat i případnou výši české půjčky.

Nečas odmítl obavy, že by odmítnutí půjčky bylo pro mezinárodní postavení ČR katastrofou. "Osobně si myslím, že například pozice Švédska se nebude vyvíjet jinak než České republiky," poznamenal. Vyjasnit je podle něj třeba například vazbu nové dohody na vnitřní trh či zapojení evropských institucí včetně Evropského soudního dvora.

Představitelé eurozóny se na summitu minulý týden dohodli, že poskytnou MMF půjčku 200 miliard eur. Peníze by fondu půjčily centrální banky eurozóny a dobrovolně i dalších zemí EU. Fond by následně půjčil peníze ohroženým zemím v Evropské unii. ČR by na pomoc poskytla asi 3,5 miliardy eur, tedy 90 miliard korun, což je asi desetina devizových rezerv ČNB.

Státy eurozóny se dohodly také na smlouvě o unijní reformě, která má unii vyvést z dluhové krize. Británie však novou mezivládní dohodu odmítla a ostatní nečlenské země eurozóny včetně Česka si vymínily čas na rozmyšlenou a na konzultace se svými parlamenty. Média oživila spekulace o historickém rozkolu a začátku "dvourychlostní" Evropy.

Usnesení TOP 09

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) v neděli naznačil, že vláda se zřejmě bude muset do pomoci přes MMF zapojit. Nemá podle něj totiž mnoho jiných možností, pokud se nechce dostat v EU do izolace. "Předsednictvo TOP 09 důrazně doporučuje svým ministrům, aby ve vládě České republiky zaujímali taková stanoviska, která nevyčlení Českou republiku z hlavního proudu Evropské unie," usneslo se vedení TOP 09.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v ČT uvedl, že premiér Nečas má pravdu v tom, že není možné odpovědnost přenášet na ČNB. Poznamenal, že je to primárně politické rozhodnutí. "Musíme mluvit o některých podmínkách, za kterých bychom tu půjčku poskytli. V žádném případě ale nemůžeme říct, že to neuděláme. A už vůbec si to nemůžeme dovolit, budeme-li jediní," uvedl ministr.

Kalousek stojí o to, aby si ČR v následujících dnech nezavřela dveře k cestě Evropou a nepřihlásila se k tomu, že chce být letadlovou zemí Moskvy. "Nemůžeme si jako jediní v Evropě dovolit říct ne, my s tím nemáme nic společného, my jsme ochotni jenom kasírovat, ale nejme ochotni se podílet na nákladech. To si prostě dovolit nemůžeme. To naše geopolitická i obchodní pozice prostě neumožňuje," řekl v ČT Kalousek. A v Radiožurnálu ministr financí řekl: "Kdyby zítra někdo navrhl - kdo je pro, abychom v žádném případě nepůjčili Mezinárodnímu měnovému fondu - tak bych zcela jistě hlasoval proti. Tohle gesto si Česká republika nemůže dovolit," uvedl Kalousek. "A to mluvím sám proti sobě, protože není rozhodně žádným přáním žádného ministra financí do něčeho takového jít. Nejsou to vyhozené peníze, máte je uložené jinde než na trzích, u Mezinárodního měnového fondu," dodal ministr ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

Věci veřejné naopak už dříve daly najevo, že se na zvažovanou pomoc eurozóně dívají skepticky. "Nechceme podepisovat bianko šek na 90 miliard. Nesmíme podlehnout tlaku, který přichází z EU a unáhleně dávat podpis pod smlouvu, jejíž obsah není ještě dán. V této otázce plně podporujeme premiéra," uvedl předseda strany Radek John v sociální síti Facebook.

ČSSD: Pomoci bychom měli

Předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že ČR by se na stabilizačním mechanismu přes MMF podílet měla. Připomněl, že Česko na dotacích z EU od roku 2004 získalo 163 miliard korun a minimálně dalších sedm let bude v podobné pozici. Jen loni podle něj dostala ČR asi 47 miliard, tedy okolo poloviny částky zvažované jako půjčka měnovému fondu. "Už dnes má ČNB za MMF pohledávku," připomněl Sobotka s tím, že dnes je to také asi 47 miliard z devizových rezerv. Státní rozpočet půjčku obsluhuje asi miliardou.