Zástupci magistrátu a Národního památkového ústavu se ohradili proti výsledkům inspekce ministerstva kultury kvůli opravě Karlova mostu. Jsou přesvědčeni, že v zásadních problémech nijak nepochybili.
Novinářům to řekli na společné tiskové konferenci ředitel magistrátního památkového odboru Jan Kněžínek a Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu. Reagovali na protokol z kontroly památkové inspekce ministerstva kultury, který v úterý úřad zveřejnil na své internetové stránce. Podle zprávy během opravy zásadně utrpěla estetická a výtvarná hodnota mostu.
ČTĚTE TAKÉ: Karlův most po obnově ztratil originalitu, tvrdí inspekce
Magistrát podle Kněžínka nyní připravuje odpověď, kterou ministerské inspekci zašle ve středu nebo ve čtvrtek. S obsahem zprávy Kněžínek i Šefců nesouhlasí. Zdůraznili, že se oprava připravovala několik let, vyjadřovalo se k ní několik komisí. "Tahle zpráva dehonestuje význam institutu památkové inspekce," řekl Kněžínek.
Zpráva minesterstva vnitra je podle Šefců vytvořena od stolu v kanceláři. "Troufnu si říct, že člověk, který většinu času tráví tím, že přemýšlí v kanceláři, jak by se památková péče měla provádět, bude mít na to jiné, možná naivnější názory, než člověk v praxi," uvedl Ševců.
Most potřebuje rychlou akci, ne zdlouhavé klasické metody
Zástupce Národního památkového ústavu ale připustil drobná pochybení, například při spárování nebo usazování kamenů. "Přiznávám, že na několika místech se kameníci netrefili," řekl Šefců. Některé kameny podle něj vyčnívaly o jeden až dva centimetry, to ale firma opravující most napravila. "Já za sebe jsem přesvědčen, že to děláme správně," řekl Šefců.
Podle inspekce mostu ublížila zejména rozsáhlá výměna opravitelných autentických kamenů za kvádry vyrobené z nevhodného pískovce a změna původní řezby kamene. Šefců zvolený postup hájí. Kameny v zábradlí mostu jsou podle něj ve velmi špatném stavu a rozpadají se. Zároveň zdůraznil, že vyměňované kameny z naprosté většiny pochází z novodobých přestaveb z 19. a 20. století.
Most byl podle něj zásadně opravován po povodni 1890, ve 20. století dvakrát. Zejména obnova v 60. a 70. letech mu podle Šefců ublížila. Řemeslníci tehdy použili velmi trvrdou maltu, ze které je problém nyní kameny vysekat. Vlivem jejího tlaku navíc kameny popraskaly.
Dodal, že pokud by stavebníci zvolili původní metodu řezání kamene, oprava by se protáhla na mnohem delší dobu. "Most volá o pomoc. Opravujeme ne za pět minut 12, ale za minutu 12," řekl Šefců.
Foto: Jan Schejbal, Karel Šanda
