Odvolání nepřišlo
Majitel souboru Transgas může poslat budovy k zemi

Majitel souboru Transgas na pražské Vinohradské třídě může budovy poslat k zemi. Do pátku nikdo nepodal odvolání proti rozhodnutí o demolici. Sdělila to mluvčí Prahy 2 Lenka Prokopová. Majitel komplexu HB Reavis chce na místě vybudovat několik nových staveb. Záměr odstranit stavby, jejichž památkovou ochranu stát odmítl, vyvolal kritiku části odborníků.

"Do dnešního dne nepřišlo na odbor výstavby úřadu Městské části Praha 2 žádné odvolání ve věci odstranění bývalého areálu Transgas. Proto si dnes stavebník vyzvedl ověřenou projektovou dokumentaci a nechal si vyznačit právní moc na rozhodnutí s datem 29. 1. 2019," sdělila Prokopová. Na základě vydaného povolení má majitel dva roky na demolici komplexu budov od nabytí právní moci.

Stavební úřad vydal rozhodnutí o povolení demolice 9. ledna. Od okamžiku, kdy poslední účastník řízení 14. ledna převzal rozhodnutí, plynula patnáctidenní lhůta k podání odvolání. Vypršela 29. ledna, úřad však vyčkával dalších několik dní, zda se některé odvolání nezdrželo při doručování.

Vlastník stavby oznámil úřadu v únoru 2016, že má v plánu komplex zbourat. K žádosti byly doloženy všechny potřebné podklady loni v červenci.

HB Reavis plánuje postavit na uvolněném místě polyfunkční budovu podle návrhu architektonického studia Jakub Cigler Architekti. Podle dřívějšího vyjádření developera by mohla být dokončena začátkem roku 2021.

Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí kousek od Václavského náměstí, pod budovou Českého rozhlasu. Je dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický. Záměr bourat soubor objektů vyvolal debaty o architektuře z doby socialismu, jež má své zastánce i kritiky.

Ochránit soubor budov před demolicí se pokusil Klub za starou Prahu, který navrhl ministerstvu kultury, aby je prohlásilo za památku. Nyní je to často využívaná cesta, jak zabránit zbourání stavby. Pražské pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) prohlášení nedoporučilo a uvedlo, že "areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny". Ministerstvo domy za památky neprohlásilo.

Tehdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) zahájil v květnu 2017 přezkum rozhodnutí, který za několik měsíců zastavil. V jeho rozhodnutí mimo jiné stálo, že nemovitosti jsou nevhodně začleněny do okolí, "detaily staveb, fasád a zábradlí jsou mimo lidské měřítko", že se v areálu "neudála žádná významná kulturněhistorická událost" nebo že domy nejsou na rozdíl od budovy Ingstavu nebo Kotvy významným příkladem brutalismu.

Zastánci budovy ji hodnotí jako vynikající ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu a postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu.