Státní maturita by mohla mít podobu takzvaného adaptivního testu, ze kterého by středoškoláci dostávali bodové ohodnocení. Počet získaných bodů by pak mohl rozhodovat o jejich přijetí ke studiu na konkrétní vysoké škole. Ministr školství Robert Plaga (ANO) to řekl při setkání s novináři na svém úřadu. Zopakoval, že chce vést debatu o změnách v systému státních maturit.
Diskusi o možných úpravách podoby maturit avizoval Plaga v květnu poté, co kvůli chybám v letošních přijímacích i maturitních testech odvolal z funkce ředitele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiřího Zíku. Ministr uvedl, že by chtěl změnit ustanovení o maturitě z matematiky, která má být od roku 2020 povinná pro gymnázia a lycea a o rok později pro všechny ostatní. Jedna úroveň této zkoušky podle něj nemůže vyhovovat všem.
Plaga řekl, že by se rád inspiroval v anglosaském vzdělávacím systému, kde bodové hodnocení ze středoškolských testů funguje jako vstupenka na vysokou školu. Další možné řešení, jako jsou dvě úrovně maturit, by podle něj po několika letech opět mohlo skončit debatou o tom, pro koho je která úroveň maturity vhodná.
Ministr by uvítal systém, kdy by si vysoké školy mohly na základě výsledků z maturity stanovit minimum nutné pro přijetí. Stát by si podle něj měl také ujasnit, co očekává od maturity z matematiky a jak ji chce nastavit tak, aby byla smysluplná.
Plaga již dříve řekl, že by považoval za rozumné stažení maturit jen na didaktické testy. Řekl také, že by se podle něj písemné práce z češtiny nemusely opravovat centrálně.
Současné nastavení maturit kritizuje řada učitelů i dalších odborníků na vzdělávání. Poukazují na to, že přibývá maturantů, kteří u zkoušek neuspějí. Podle některých odborníků je proto třeba jednat také o tom, zda je maturita potřebná na všech typech škol. Část z nich se domnívá, že by na učilištích byla vhodnější mistrovská zkouška.
Zástupci ředitelů gymnázií a odborných škol jsou pro zavedení dvou úrovní státních maturit, mezi kterými by si středoškoláci mohli vybírat. Jen jedna úroveň by podle nich ale měla umožňovat přijetí na vyšší odbornou nebo vysokou školu.
U maturity z češtiny i matematiky uspělo letos méně studentů než loni. Didaktický test z češtiny nezvládlo letos 10,4 procenta maturantů, tedy o 0,7 procentního bodu víc než loni. Z matematiky propadlo 22,3 procenta maturantů, což je o 0,6 procentního bodu víc než loni.
