Města v okolí Prahy čelí tlaku developerů a zájemců o bydlení. Například do devítitisícové Jesenice se od posledních komunálních voleb přistěhovalo téměř tisíc lidí, ještě výrazněji se rozrůstá Králův Dvůr na Berounsku. Naopak největší krajské město Kladno je z hlediska počtu obyvatel stabilní. Starostové se shodují v tom, že regulovat příliv obyvatel není jednoduché a velkou roli hraje setrvačnost.
Do prstence kolem Prahy se tradičně stěhují obyvatelé metropole kvůli dostupnější přírodě nebo klidnějšímu životu v domě se zahradou. Mezi zájemci o bydlení jsou také lidé z jiných koutů republiky, kteří chtějí například kvůli pracovním příležitostem žít co nejblíže Praze a bydlení v hlavním městě by pro ně bylo příliš drahé.
Řada obcí doplatila na velkorysé územní plány, například Jesenice má stále dost ploch určených k zástavbě územním plánem z roku 2006. Jenom loni byly ve městě dokončeny čtyři bytové domy, jejichž budování začalo před osmi lety. "Jediný účinný způsob, jak zamezit další masivní výstavbě, je stále držet zastavitelnost území územním plánem v současném rozsahu," uvedla starostka Radka Vladyková (ANO).
Podle opozičního zastupitele Petra Tisa (Koalice pro rozumný rozvoj) Jesenice zažila po roce 1989 divoký územní rozvoj a byla označována za odstrašující příklad. Po roce 2010 však v územním plánu nepřibyl jediný metr čtvereční na novou výstavbu. Trend nastavený v letech 2010 až 2014 podle něj pokračuje, i když se vedení města změnilo. "Díky tomu, jakou sílu jsme měli v opozici, i díky tomu, že většina v koalici se v podstatě ztotožnila s trendem rozvoje města, který jsme po roce 2010 nastavili, nedošlo už v Jesenici v oblasti územního rozvoje ke zvratu. Doufejme, ze to vydrží po podzimních volbách," dodal Tiso.
Nárůst počtu obyvatel řeší i Králův Dvůr. Podle starosty Petra Vychodila (ODS) sice noví lidé přinášejí peníze do rozpočtu, na druhé straně je nutné rozšiřovat kapacity škol a školek. Město má pravidla finanční účasti pro developery a učinilo změny v územním plánu, pokud jde o rozsah zeleně, omezení řadových domů nebo parkovací místa. "Požadujeme dvě parkovací stání na bytovou jednotku bez ohledu na její velikost," uvedl Vychodil. V září mají zastupitelé schvalovat nové regulativy požadující od developerů až 85 procent zeleně. Cílem je zabránit obcházení územního plánu a budování domů se třemi byty na jedné parcele. Dále bude ke každé lokalitě nutné zpracovat územní studii či regulační plán. "Bohužel proces změny územního plánu trvá roky, a tak se změny projevují pomalu," dodal Vychodil.
Nezávislý zastupitel Pavel Bokr ocenil, že již delší dobu nejsou do územního plánu zařazovány nové velké rozvojové plochy a zpřísňují se podmínky pro nové projekty. Jinou věcí je vlastní podoba developerských projektů. Některé stavitele podle něj zřejmě netrápí, jaké prostředí připraví klientům. V jednom případě město dostávalo k projektu dokonce zavádějící podklady a muselo do sporu zapojit architekta.
Silnému tlaku developerů čelí také Horoměřice, ležící na hranici s Prahou. Podle místostarostky Jany Kohoutové (za ODS) je důvodem i to, že v metropoli vázne povolování nových staveb. Developeři se ohlížejí po možnostech v okolí, což má vliv na růst cen stavebních pozemků v obci. Stavitelé tlačí na maximální využití parcel a budují co možná největší domy s menšími byty. Horoměřice podle Kohoutové doplácejí na velkorysý územní plán z 90. let, který takové stavby umožňuje. "Obec nemá příliš mnoho možností, jak se bránit. Připravujeme proto nový územní plán, který zavede přísnější regulativy ohledně výšky budov a procenta zastavitelnosti pozemků," uvedla. Velké domy znamenají nárůst počtu obyvatel, na něž není připravena infrastruktura. Doprava je už nyní na hranici možností. Řada lidí se navíc nepřihlásí k trvalému pobytu, a obec tak přichází o příjmy.
Říčany se za poslední desetiletí rozrostly o více než čtvrtinu, s přílivem obyvatel bojují také Líbeznice. "Ta setrvačnost je značná, je delší než třeba deset let," upozornil starosta Martin Kupka (ODS). Poukázal na to, že ve změně územního plánu radnice pevně ukotvila zelený pás kolem obce, za nímž se nesmí stavět. Pokud se Líbeznice mají ještě rozrůstat, přednostně by měly být využívány brownfieldy. "Máme historické statky, které zejí prázdnotou. Už se objevili lidé, kteří se snaží hospodářské dvory naplnit novým životem," dodal Kupka.
Uchazeči o nové bydlení se zajímají také o Dolní Břežany. Nárůst počtu obyvatel však už podle starosty Věslava Michalika (STAN) díky regulaci není takový jako dříve. To podle něj radnici umožňuje více investovat do kvality veřejného prostoru.
