Zpráva NKÚ
Ministerstvo průmyslu má IT systémy za miliony, jež nevyužívá

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) mělo k loňskému březnu 112 informačních systémů za 345 milionů korun, ačkoli některé nevyužívá. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky úřad zveřejnil. Tendry na IT si nechávalo ministerstvo zpracovat externě za značně rozdílné ceny. Podle mluvčího ministerstva Františka Kotrby se ale nedalo předvídat odkládání zákona potřebného pro jeden z nevyužitých systémů. Další z nich svou funkci plní, uvedl v reakci na zjištění NKÚ.

NKÚ prověřoval využití peněz na IT v letech 2010 až 2014, kdy ministerstvo vedli postupně Vladimír Tošovský (za ČSSD), Martin Kocourek a Martin Kuba (oba ODS), Jiří Cienciala (nestraník) a Jan Mládek (ČSSD). Ministerstvo podle kontrolorů například zaplatilo sedm milionů korun za dva informační systémy, které nikdo nevyužívá.

Jedním z nich je systém NECHELA pro obchod s nespotřebovanými chemikáliemi. "Od jeho vzniku v roce 2010 se v něm zobchodovaly chemikálie jen za 13 tisíc korun, přičemž samotný systém vyšel na 5,3 milionu korun. Od roku 2012 se s pomocí tohoto systému neuzavřel žádný obchod," sdělila mluvčí NKÚ Olga Málková.

Ministerstvo přitom podle ní ještě před vytvořením NECHELA vědělo, že o systém není zájem kvůli přísným pravidlům a chybějícím předpisům. Bez schválení potřebných zákonů byl v roce 2010 spuštěn také systém NEO za 1,9 milionu, který měl umožnit obchodování na burze s vedlejšími produkty a výrobky z odpadů, a tak přispět k efektivnějšímu nakládání s odpady.

Ministerstvo uvedlo, že problémy se týkají pouze těchto dvou systémů. Navíc u NECHALA podle Kotrby nízký objem obchodů neznamená, že systém nefunguje. "Jeho preventivní funkce spočívá již v povědomí o možnosti využít tento nástroj. Je plně funkční," uvedl mluvčí. U NEO se podle něj nedalo v roce 2010 předvídat, že se bude dlouhodobě odkládat příprava potřebného zákona. Ministerstvo pracuje na využití systému pro další komodity, dodal.

Kontroly rovněž ukázaly, že ministerstvo si nechávalo tendry na IT zpracovávat různými firmami za podstatně rozdílné ceny. "Administraci některých veřejných zakázek si zajišťovaly u externích firem jednotlivé odbory ministerstva, aniž o tom resort jakkoli centrálně rozhodoval. Ceny za stejné služby se tak v některých případech lišily i více než dvojnásobně," oznámila Málková. Za organizaci jednoho tendru ministerstvo zaplatilo třeba 35 tisíc korun, a jiné firmě za obdobnou službu pak 90 tisíc korun.

"Ministerstvo navíc využívalo tyto služby i v případě nejjednodušších zakázek, například zakázek zadaných přes e-tržiště. Podle NKÚ měli alespoň jednodušší zadávací řízení administrovat zaměstnanci ministerstva, kteří mají tuto činnost v pracovní náplni," doplnila mluvčí NKÚ.

Podle mluvčího ministerstva však nelze srovnávat služby při správě tendrů. "Veřejné zakázky, u kterých bylo využíváno služeb externích administrátorů, se lišily svou odbornou specifikací, věcným zaměřením, rozsahem poskytovaných služeb a časovým vymezením jednotlivých zadávacích řízení. Z toho důvodu byly z logiky věci externí služby poskytovány za různé ceny," sdělil Kotrba. Navíc podle něj není pravda, že by externí služby ministerstvo využívalo i u nejjednodušších zakázek přes e-tržiště. "Na e-tržišti se zadávaly pouze navazující veřejné zakázky na externě administrované nadlimitní veřejné zakázky," doplnil.