Molekulární imunolog Václav Hořejší, narozený 14. října 1949, patří k nejcitovanějším českým vědcům. Jeho laboratoř se zabývá výzkumem bílých krvinek. V letech 2005 až 2017 byl také ředitelem Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Působil i jako poradce někdejšího premiéra Bohuslava Sobotky pro oblast vědy, výzkumu a vysokých škol. Hořejší také přednáší imunologii a věnuje se popularizaci vědy.
Rodák z obce Mlýnské Struhadlo na Klatovsku vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, v roce 1977 obhájil kandidátskou práci. Posléze se stal vědeckým pracovníkem Ústavu molekulární genetiky ČSAV, kde se zabýval zejména strukturou a funkcí povrchových molekul leukocytů. V 80. letech působil i na Harvardově univerzitě ve Spojených státech.
V roce 2000 byl Hořejší jmenován profesorem imunologie na Přírodovědecké fakultě UK. Je autorem nebo spoluautorem více než 250 vědeckých publikací v mezinárodních odborných časopisech. Za své dílo získal řadu ocenění, například medaili Za zásluhy nebo národní vědecké ocenění Česká hlava. Intenzivně se věnuje i popularizaci a publicistice. Napsal seriál o imunologii, bloguje a přednáší i středoškolákům.
Po odchodu z dlouholeté pozice ředitele Ústavu molekulární genetiky Akademie věd se Hořejší věnuje opět badatelské práci. "Vrátil jsem se zpátky do laboratoře, pracuji rukama. Připadá mi, že jsem omládl tak o 30 let. A hrozně mě to baví," řekl poté, co na konci roku 2017 dostal od předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové cenu za propagaci vědy.
Hořejší se zviditelnil také svými politickými názory. Hlásí se k levicovým postojům a dlouhodobě zpochybňoval nebezpečí Ruska pro Evropu. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 své postoje přehodnotil. Inicioval výzvu Mír a spravedlnost požadující uzavření příměří a diplomatické řešení konfliktu.
Hořejší je ženatý a má dvě dospělé dcery, z nichž jedna je lékařka a druhá molekulární bioložka.
