Předpoklady
Na konci března bude v Česku 3000 případů, o měsíc později 15 000

Na konci března by podle Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS) mohlo být v ČR asi 3000 případů nákazy COVID-19. Na konci dubna se očekává kumulativně asi 15 000 nakažených, včetně už vyléčených. Lůžková péče by tento počet měla zvládnout, řekl v úterý novinářům ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Česko má k úternímu ránu 1289 potvrzených případů nákazy.

Denní přírůstky nakažených klesají a zřejmě budou stagnovat. Podle Duška je to důvod k mírnému optimismu. Podíl seniorů mezi nakaženými je asi 17 procent, daří se je tedy zřejmě přijatými opatřeními chránit. Španělsko má tento podíl asi 50 procent.

"Je zbytečné se honit za každým pozitivním případem. Nevyhnutelně jejich počet dál poroste. Je zbytečné hledat na té křivce nějaké oploštění během 12 hodin. V této populaci v tu chvíli běhá nějaký počet jedinců, kteří jsou infikovaní, nejsou zatím diagnostikovaní," řekl Dušek. O úspěchu zavedených opatření ale podle něj vypovídá právě to, že se podaří uchránit ohrožené skupiny obyvatel, tedy především seniory, a nenastane tlak na akutní lůžkovou péči.

Prioritou je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) mapování kapacit lůžek pro nemocné s COVID-19 a navýšení testování. Za pondělí bylo otestováno téměř 2250 lidí, Akademie věd se zapojí tento týden. Informační systém ÚZIS podle Duška sbírá data z laboratoří, krajských hygienických stanic a údaje o hospitalizacích z nemocnic.

"Modul monitoruje každou jednotlivou hospitalizaci každý jednotlivý den, ode dneška každou jednotlivou změnu. Pomůže to monitorovat kapacity, systém bude v nemocniční části schopný reagovat v hodinách," řekl Dušek. Systém zaznamenává stav pacientů nebo jestli potřebují lůžka jednotky intenzivní péče.

Hospitalizovaných je podle ÚZIS deset až 11 procent ze všech nakažených. Zhruba pětina z nich potřebuje intenzivní péči. Jeden nakažený v ČR v průměru 12. března nakazil 2,64 osoby. Po opatřeních číslo podle ÚZIS klesá, za týden by mohlo být 1,2.

Zdravotníci s kratší karanténou

Lékařů intenzivní péče je v Česku asi 4000, sester 15 500. Lůžek na odděleních intenzivní péče je kolem 4450, plicních ventilací je na nich 2080. Jejich kapacita je využitá asi na 63 procent, řekl novinářům předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly by při vyčerpání personálních kapacit zdravotníků pro péči o nakažené s nemocí COVID-19 mohlo být možné zkracovat u nich karanténu na deset dní. "Pokud bude personál na nějakém oddělení, kteří pečují o kriticky nemocné jedince a nebude tam záložní kapacita, tak je logické, že by karanténa, která by byla nasazena v plné míře, ohrozila zdraví těchto pacientů," řekl náměstek.

Podle Prymuly týmy expertů připravují možné scénáře rozšíření nákazy, zkrácení karantény u zdravotníků by přišlo v situaci, kdy kapacita bude naplněna na podstatně více procent, než je v tuto chvíli.

Lůžka pro pacienty s nemocí COVID-19 musí podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví vyčlenit všechny nemocnice akutní lůžkové péče. Musí pro ně mít i vyhrazený personál. Vláda také pro nemocné vyhradila Nemocnici Na Homolce v Praze a Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně.

Kultura až jako poslední

Hromadné akce budou podle ministra zdravotnictví Vojtěcha opět povolené jako jedny z posledních, podobně otevření škol. Rozvolňování protikoronavirových opatření umožní podle jeho náměstka Prymuly takzvaná chytrá karanténa, kdy se budou rychle vyhledávat a izolovat kontakty nakažených. Zásadní je nastartování průmyslu, řekl v úterý Prymula novinářům.

Nový způsob karantény chce ministerstvo spustit po Velikonocích. "Do tří dnů chceme vytipovat kontakty pozitivních, ty co nejrychleji otestovat a izolovat jejich kontakty. Místa, kde se vyskytovali, by se pak měla dezinfikovat," uvedl náměstek. Nastartovat by se měl především průmysl. "Nepočítali jsme, že výrobu zastaví automobilový průmysl," doplnil Prymula.

"Pravděpodobně půjdeme zpětně, jak byla opatření zaváděna. Hromadné akce, kultura, koncerty a fotbalové zápasy budou jedny z posledních, které uvolníme," řekl ministr k uvolňování restriktivních opatření. V hromadných akcích podle něj spočívá největší riziko, jako příklad uvedl situaci v Itálii. Stejně tak by měla být jako jedna z posledních obnovena školní docházka.

"Dovedu si představit, že budeme uvolňovat opatření týkající se všeobecného omezení pohybu lidí, že uvolníme nějaké služby, které jsou potřeba," uvedl Vojtěch. Lidé se ale musí připravit na to, že letošní Velikonoce budou jiné, než byli zvyklí. Ministr se obává toho, že tradiční chození koledníků nebo setkávání rodin nebude možné. "Nechceme jít scénářem Nového roku v Číně, kdy se lidé rozjeli do celé země," podotkl. Opatření na velikonoční víkend tak budou velmi restriktivní, dodal.

Prymula upozornil na to, že v tuto chvíli není možné s naprostou jistotou říci, co bude za dva měsíce. "Bude to dynamický proces. Nebude to nic tajného, data budeme pravidelně zveřejňovat, a pokud tam bude problém, tak logicky budeme muset přidat nějaké opatření, abychom tu křivku vrátili tam, kde ji chceme mít," dodal Prymula.

Česko má k úternímu ránu 1289 potvrzených případů nákazy novým koronavirem. Osm lidí se z nemoci vyléčilo, dva lidé zemřeli. Testovaných bylo zatím více než 19 600 lidí.