Oficiální moravská vlajka neexistuje. Přesto celkem 378 radnic na Moravě vyvěsilo ve čtvrtek prapor, který za moravskou vlajku považuje jen takzvaná Moravská národní obec.
"Česká, moravská ani slezská zemská vlajka neexistují. Ve státní svátky by měla na úřadech viset státní vlajka, případně vlajka Evropské unie, obecní či krajský prapor," říká Karel Müller, člen podvýboru pro heraldiku a vexilologii (věda o symbolice vlajek a praporů) Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a zároveň ředitel Zemského archivu v Opavě.
Přesto každý rok na svátek Cyrila a Metoděje vyvěšují moravské radnice takzvanou moravskou vlajku - letos již 378 radnic (loni 218). Starostové tak stále příznivěji reagují na výzvu Moravské národní obce, moravistického uskupení, které za moravskou vlajku považuje žlutočervenou bikoloru s moravskou orlicí.
Radnice skočily na lep moravistům
Žlutočervenou bikoloru - ovšem bez orlice - sice přijal jako zemský prapor moravský sněm na sklonku monarchie, ale ten byl užíván jen zemským sněmem, a to pouze do roku 1918. Navíc žlutou a červenou hájili jako zemské barvy výhradně moravští Němci, což potvrzuje i heraldik Müller. V moravské zemské politice totiž hráli prim právě Němci, i zemský hejtman býval německy smýšlející. Česky mluvící Moravané dávali za monarchie přednost bíločervenomodré trikoloře. Literatura z 19. století uvádí také jako moravské barvy kombinaci žlutočervenomodrou. Současná Česká republika však žádné zemské vlajky nezná, dle zákona neexistují, takže o nich nic neříká ani zákon o státních symbolech. Vyvěšování takzvaných moravských vlajek je tedy podivuhodnou soukromou akcí Moravské národní obce, které skočilo na lep 378 státních samospráv.
Ve čtvrtek vyvěšený prapor moravistů neprošel žádnou odbornou diskusí. Podle heraldika Müllera a prakticky celé odborné historické veřejnosti má taková vlajka "nulový význam a platnost". On-line deník TÝDEN.CZ už proto loni vyzval předsedu Moravské národní obce Jaroslava Krábka, aby se organizace pokusila svoji akci zlegalizovat. Aby iniciovala vytvoření zemských praporů parlamentními heraldiky, načež by vlajky následně uzákonila sněmovna. Republika sice nemá zemské, nýbrž krajské zřízení, ovšem o historických zemích - Čechách, Moravě a Slezsku - hovoří preambule ústavy. Nový zákon o zemských praporech by tak mohl být jistým doplňkem preambule.
Až bude vlát tisíc vlajek
"Pokoušeli jsme se politiky celý rok oslovovat. Většina nám ústně slíbila podporu, ovšem pak dodali, že v parlamentu prý teď na podobné iniciativy není čas ani chuť," vysvětluje předseda moravistů Krábek, jakým způsobem se jeho sdružení pokoušelo vlajku zlegalizovat.
Nebylo to však zřejmě žádné velké snažení, Moravská národní obec je totiž nadšená, že jednou za rok je tento spolek díky vyvěšování vlajek ohromně a hlavně pozitivně medializován. Že dnes na moravských radnicích vlaje nehistorický hybrid, nikoliv moravská vlajka, totiž většina médií neřeší.
"Až bude na Moravě viset tisíc těchto vlajek, poslanci už nás nebudou moci ignorovat a o moravské i dalších zemských vlajkách budou muset začít jednat. Jaká bude jejich podoba, na tom nezáleží, hlavně, že budou oficiální," vysvětluje Krábek, proč zatím nad Moravou vlají falešné zemské prapory. "Je to i jistá taktika, aby si nás Praha všimla," říká Krábek.
