Porušování Ústavy ČR
Návrh žaloby na Zemana probere Sněmovna na konci září

Senátní návrh ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana by měla Sněmovna projednat ve čtvrtek 26. září. Shodl se na tom při projednávání návrhu zářijové schůze dolní komory organizační výbor. Novinářům to řekli jeho členové.

Návrh žaloby obdržela Sněmovna od horní komory poslední červencový den. Pokud by o ní poslanci nerozhodli do tří měsíců, takzvaně by spadla pod stůl. Už v pátek příštího týdne se bude návrhem zabývat sněmovní ústavně-právní výbor.

Předseda poslanců nejsilnějšího vládního klubu ANO Jaroslav Faltýnek uvedl, že pevné zařazení debaty o ústavní žalobě na program schůze 26. září navrhl on, byť se k ní hnutí staví záporně. "Došli jsme k závěru, že je potřeba bod projednat," řekl. "Když jsem žalobu četl, tak mně to připadá jako slátanina několika volebních období," zdůraznil Faltýnek, jenž chce o senátním návrhu ještě hovořit i se Zemanem.

Postup organizačního výboru uvítal předseda opoziční ODS Petr Fiala. "Je to určitě řešení lepší, než kdybychom museli vyvolávat mimořádnou schůzi," řekl. Míní, že pravomocí Sněmovny není to, aby posuzovala věcnou stránku. "Poslanecká sněmovna se má v tomto případě pouze vyjádřit, zda souhlasí s tím, co vypracoval Senát, a zda je toho mínění, že se tím má zabývat Ústavní soud," podotkl.

Místopředseda Sněmovny za Piráty Vojtěch Pikal soudí, že většina členů opozičního pirátského klubu návrh žaloby patrně podpoří. Návrh pokládá za významný ústavní akt, který není možné promlčet.

Aby se ústavní žaloba dostala k Ústavnímu soudu, musela by pro návrh hlasovat aspoň třípětinová většina, tedy nejméně 120 poslanců. S ohledem na rozložení sil v dolní komoře, kde má většinu vládní koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM, a také s ohledem na pozice hnutí SPD to není pravděpodobné.

Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Odmítl tvrzení, že jsou jeho kroky v rozporu s ústavou.

Návrh žaloby je založen na tom, že Zeman podle jejích tvůrců svými skutky ústavu porušuje. Konkrétně se v návrhu prezidentovi vytýká osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Nově k případům přibylo Zemanovo otálení s odvoláním Antonína Staňka (ČSSD) z čela ministerstva kultury.

V Senátu pro návrh ústavní žaloby na prezidenta hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo.