Jak zvládl prezident Zeman na Pražském hradě svou první "maturitu", tedy půlroční období politické nestability? Politici kvůli jeho aktivismu plánují změny ústavy, vox populi mu ale podle rozsáhlého průzkumu dává prakticky ve všem za pravdu.
Prezident, i ten přímo zvolený, má v českém ústavním pořádku pravomoci relativně omezené. Sice třeba zcela o své vůli jmenuje veledůležitou bankovní radu ČNB nebo ve spolupráci se Senátem ústavní soudce, jinak ale v obdobích klidu ve vztahu s vládou a sněmovnou tahá za kratší konec provazu. Je-li vláda a koalice pevná v kramflecích, může jí sotva tak okopávat kotníky tím, že vetuje zákony nebo peskuje politiky.
Úplně jiná situace nastává v dobách politické nestability: po řádných volbách, v případě pádu vlády, rozkladu sněmovních většin, jmenování nového kabinetu a podobně. Tam je prezident do značné míry pánem situace: prostřednictvím několika ústavních instrumentů časuje sled budoucích kroků a může i výrazně ovlivnit jejich směr.
Omezit, či posílit?
Nedávným jmenováním vlády jedna taková - nezvykle dlouhá - perioda politické nestability skončila. Na jejím začátku, v době páru Nečasovy vlády, byl Miloš Zeman sotva čtvrt roku ve funkci, takže to byla jakási prezidentská zkouška ohněm. O to více, že od začátku s odkazem na legitimitu získanou v přímé volbě netajil svůj politický aktivismus.
Maturitní vysvědčení nyní vystavila Zemanovi agentura CVVM, a to prostřednictvím rozsáhlého průzkumu, v němž hodnotila roli a pravomoci přímo voleného prezidenta. A zatímco mezi politiky se stále zvažuje myšlenka, jak a v čem po zkušenostech z posledního půlroku prezidentské pravomoci zpřesnit (čti: omezit), u veřejného mínění Zeman obstál. Dokonce natolik, že by mu lid v nejednom ohledu pravomoci ještě posílil.
Užijte si Krakena
Tak třeba na základní otázku, zda se prizmatem posledního půlroku osvědčila přímá volba prezidenta, odpovídá národ jednoznačně: 67 procent lidí dál podporuje volbu přímou, jen dvanáct procent by se rádo vrátilo k volbě parlamentní. Ve srovnání s dobou před zavedením prezidentského plebiscitu je dnes ještě více podporovatelů přímé volby a ještě méně zastánců volby parlamentní. Jinými slovy - Zeman v očích lidí zabodoval.
Jen 17 procent lidí si také myslí, že by se hlava státu měla věnovat spíše obecnějším otázkám typu morálky apod., zatímco 77 procent přiznává prezidentovi právo věnovat se ryze konkrétním politickým otázkám, které podle ústavy přísluší spíše vládě. A jen 29 procent lidí míní, že by prezident neměl zasahovat do činnosti vlády: 55 procent by mu to dovolilo, 12 procent lidí dokonce žádá, aby prezident vládu přímo řídil.
Z těchto a dalších dílčích otázek dospívá veřejné mínění podle CVVM (a v rozporu s míněním řady politiků) k názoru, že prezidentské pravomoci by měly zůstat zachovány (52 procent) nebo by se dokonce měly rozšířit (15 procent), zúžit je chce jen 25 procent.
Politici napříč spektrem by si měli tento průzkum pečlivě prostudovat, než začnou sepisovat ústavní novely, směřující k okleštění prezidentských pravomocí. Populistickým uzákoněním přímé volby prezidenta vypustili Krakena - tak teď mají, co chtěli.
