Dnes jednala pozice s opozicí o přímé volbě prezidenta. Vedl to ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Podivuhodné: když jde o něco naprosto zbytečného, strany se najednou umějí pěkně dohodnout.
Ta dohoda zní: hlavu státu budeme napříště volit přímo. Skutečnost, že prezident žádnou hlavou státu není - má příliš malé pravomoci a nežijeme v prezidentském systému, v tom nehraje roli.
Legrační je, že partajníci uvažují, jestli dnešní pravomoci "hlavy státu" ještě trochu neomezit! Expert socialistů na přímou volbu prezidenta Jeroným Tejc mluvil o jmenování bankovní rady ČNB. Tam si dnes prezident může strčit, koho chce, což se straníkům nelíbí; rádi by ho omezili souhlasem vlády či některé z komor. Paradox je tedy ještě hlubší: občané budou přímo volit hradního pána, ale poslanci mu chtějí ještě víc omezit pravomoci, snížit jeho důležitost. Naprostý nesmysl.
Je to hra na "vládnoucího občana". Ve skutečnosti bude občanovi povoleno vybírat v podstatě tatrmana, postavičku, která toho v neprezidenstkém systému opravdu může velmi velmi málo.
Co by mělo smysl? Tuhle figurku, pozůstatek monarchie, zrušit. Pravomoci prezidenta může v klidu převzít Senát, případně dolní komora, a něco premiér s vládou. Prezidenta nepotřebujeme, žijeme v 21. století. Hra na krále je dobrá pro děti, ne pro dobu postmoderní.
Přímá volba, jež státní kasu přijde hrubým odhadem na miliardu - zbytečný výdaj, má další temný aspekt. Jde o to, kdo bude lidu předhozen. Pro partaje je prezident prestižní figura. Chtějí, aby byl jejich. Dá se čekat, že do přímé volby vrazí stovky milionů. Nebude to soutěž o nejmoudřejšího tvora v zemi, bude to marketingový souboj. Strany zaplatí hodně peněz - a jak je získávají, to víme (viz kupříkladu kauzu Drobil). Takže i tyto výdaje nakonec zacálujeme my - na různých předražených státních zakázkách.
Přímá volba prezidenta, to je fakt megavýhra...
