Jedenáctý listopad nabízí Čechům šanci podílet se výjimečně příjemným způsobem na vzestupu české a zejména moravské ekonomiky. Stačí obstarat si dostatečnou zásobu vína.
Na svatého Martina, bývá dobrá husina. Už třetí rok ale patří ke svatomartinské tradici nejen mastné fleky na košili a břicho plné masa, ale i pití docela slušného vína.
A tuzemské obyvatelstvo novou příležitost hojně využívá: víno se značkou Svatomartinské se poprvé objevilo před třemi roky a od té doby prodej vzrostl o šest set procent.
V době, kdy se čáry znázorňující ekonomický vývoj řítí střemhlav k zemi a tradiční české obory jako strojírenství, sklářství či sirkařství krachují, je to milá zpráva.
Letos je v krámech osm set tisíc lahví svatomartinského, což zavdává důvod k radosti nejen ekonomům a tradicionalistům, ale třeba i národovcům nebo ekologům.
Vlastenci jásají, že se mohou zlískat místní úrodou a pomoci tak vypráskat ze země cizácký zvyk: snobské usrkávání jiného mladého vína (beaujolais) je na ústupu.
Ochránci přírody zase dostávají šanci opít se ve jménu záchrany tzv. původního krajinného rázu: vinice jsou přece jen pěknější než různé montovny, benzínky a dálnice.
Svatému Martinu, který podle pranostiky přijíždí na bílém koni, každopádně můžeme připsat další význam. Sněžit může, nicméně vinařům se snáší k nohám zlatý déšť.
Foto: Karel Šanda
