Nejvyšší správní soud vedou bývalí komunisti

Domácí
10. 12. 2010 13:44
Ústavní soudci Jan Musil (vpravo; z KSČ za normalizace odešel) a Stanislav Balík (v KSČ nebyl).
Ústavní soudci Jan Musil (vpravo; z KSČ za normalizace odešel) a Stanislav Balík (v KSČ nebyl).

Po Ústavním soudu se pomalu přidávají další instituce české justice a informují veřejnost o tom, kdo z jejich soudců byl před listopadem v KSČ. Na dotazy on-line deníku TÝDEN.CZ už zareagoval i Nejvyšší správní soud (NSS).

"Mezi třiceti současnými soudci Nejvyššího správního soudu je sedm bývalých členů KSČ, tři kandidáti téže strany a tři soudci byli členy jiné strany," sdělil šéf  NSS Josef Baxa.

On sám patří mezi tzv. kandidáty - znamená to, že zažádal o vstup do strany, ale nestihl být přijat, protože žádost podal v roce 1988. To místopředseda NSS Michal Mazanec rudou knížku v letech 1984 až 1989 vlastnil. Další bývalí komunisté? Miluše Došková, Jaroslav Hubáček, Dagmar Nygrínová, Petr Průcha, Ludmila Valentová a Marie Žišková. Radovan Havelec byl jediným z celého NSS, který jakékoli údaje o své politické minulosti odmítl uvést.

O tom, že veřejnost má právo vědět, zda si nynější soudci zadali s předlistopadovým totalitním režimem, rozhodl před dvěma týdny Ústavní soud (ÚS). Ten poté rovněž zareagoval na dotaz TÝDNE a sdělil, že čtyři z jeho patnácti členů v KSČ byli. V 60. letech tam krátce pobyli soudci Jan Musil a František Duchoň, za normalizace pak ze strany zmizeli. Rovněž nynější předseda ÚS Pavel Rychetský byl v druhé polovině 60. let majitelem rudé knížky, za normalizace pak "přešel" na druhou stranu barikády a stal se disidentem a zakládajícím chartistou.

Z ústavních soudců pobyl v KSČ ještě nynější místopředseda instituce Pavel Holländer, který ale svou kariéru člena strany ukončil až po listopadu 1989.

K rozhodnutí ÚS se nyní musí česká justice postavit. Že se jí moc nechce, o tom svědčí průzkum, který spustil na začátku listopadu časopis TÝDEN. Dotaz poslal na všech sto soudních institucí od okresních přes krajské, vrchní až po nejvyšší a ústavní soud.

  • Čtěte v časopisu Týden.Kolik soudů bylo ochotno na dotaz po komunistické minulosti svých soudců odpovědět?
  • Jaké výmluvy vedení soudů v českých zákonech a judikátech našlo, aby se odpovědi mohlo vyhnout?
  • Kdo je autorem výroku "každý máme nějakou minulost, někdo více a někdo méně lichotivou a musíme se s tím umět vyrovnat"?
  • Jaké právní problémy se pojí s rozhodnutím Ústavního soudu, že veřejnost má právo na informace o komunistické minulosti soudců? Je vůbec verdikt vymahatelný?

Odpovědi  na tyto otázky čtěte v časopise TÝDEN, který vychází v pondělí 13. prosince.

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ