Kdo nepracuje, ať nejí, kdo nemá děti, nechť se na důchod zabezpečí sám. To je zřejmě nejvýstižnější charakteristika nového nápadu Andreje Babiše, jak zreformovat český penzijní systém. Nejde sice o myšlenku novou ani Babišovu, nicméně za zvážení rozhodně stojí. Existuje však vysoké riziko, že to dopadne jako vždy.
Razítka na jmenovacích dekretech členů takzvané komise pro spravedlivé důchody ještě ani nestihla zaschnout, a Andrej Babiš už přišel s nápadem, jak český penzijní systém zreformovat. Zachován má být stávající státní průběžně financovaný pilíř a k němu vznikne povinnost lidí v produktivním věku si na svou penzi spořit. Podle premiéra bychom se tedy měli vrátit k něčemu, co zde bylo zavedeno od ledna 2013 - ovšem se zásadní modifikací. Na státní důchod bude mít nárok jen ten, kdo vychová alespoň jedno dítě. A čím více jich bude, tím vyšší bude jeho starobní penze - až do výše poloviny průměrné mzdy v ekonomice. Avšak pouze v případě, má-li přinejmenším tři potomky.
Je určitě dobře, že se o budoucnosti penzijního systému konečně začíná opět hovořit. Od doby zrušení povinného pilíře, který před šesti lety spustil koaliční kabinet ODS, TOP 09 a zbytků Věcí veřejných, se v této oblasti nestalo vůbec nic. Přestože za posledních devět let byl důchodový účet v přebytku pouze loni - v době, kdy vrcholil hospodářský cyklus, Česko mělo rekordně nízkou nezaměstnanost (a tedy rekordní počet přispěvatelů do důchodového systému) a kdy demografická krize rozhodně ještě ani náznakem nezačala.
"Je třeba si přiznat, že aktuálně nastavený penzijní systém není dlouhodobě udržitelný," řekla před časem TÝDNU Eva Zamrazilová, šéfka Národní rozpočtové rady. Tvrdí, že pokud nic nepodnikneme, do padesáti let vzroste kvůli penzím český veřejný dluh na 230 procent HDP.
Česko potřebuje děti
Andrej Babiš objevil po patnácti letech koncept penzijní reformy z roku 2004, na níž se podílel současný guvernér České národní banky Jiří Rusnok, který se v té době angažoval v dozorčí radě společnosti ING Penzijní fond. Nutno dodat, že penzijní systém má podle Rusnoka své racionální jádro, a to bez ohledu na fakt, že se k němu dnes hlásí právě Andrej Babiš, politik, jenž má pověst člověka, jenž daleko více dbá na marketing než na reálné činy. I proto je možné, že Babišova zamilovanost do Rusnokovy penzijní reformy pomine, jakmile premiérovi z průzkumu veřejného mínění vyplyne, že si voliči tak razantní přenastavení důchodového systému nepřejí. Není náhoda, že ruskému prezidentu Putinovi v posledních letech nejvíce klesla podpora právě při oznámení reformy penzijního systému (viz TÝDEN č. 39/18).
Zřejmě nejtřaskavějším bodem Babišova návrhu je, aby se výplata a výše státního důchodu (tedy z průběžně financovaného pilíře) odvíjela od počtu dětí, které jste v průběhu svého života vychovali. Pokud jste se rozhodli strávit život bez dětí, máte smůlu. Ano, zní to velice asociálně, ale je to poněkud zjednodušené. Motivace dětmi totiž stojí už v materiálu Jiřího Rusnoka, který má TÝDEN k dispozici. Jen je tam jasně vysvětleno, jak by to mělo fungovat.
"Příspěvkem do průběžného systému nejsou peníze, nýbrž řádně vychované děti. Takže řešením pro průběžný systém je neplatit dávky těm, kteří do něho nepřispěli," stojí mimo jiné v Rusnokově materiálu. Do průběžného systému by na počátku svého ekonomicky aktivního života část ze svých výdělků odváděli všichni.
Šlo by o příspěvky na důchody jejich rodičů. Vedle toho by si ale zároveň spořili na vlastní penzi v rámci druhého povinného pilíře (do toho, jenž byl u nás nejprve zaveden a poté Sobotkovou vládou zrušen). Každý by si navíc mohl dobrovolně spořit v pilíři třetím, což už ostatně 4,5 milionu Čechů ve větší či menší míře dělá.
