České nemocnice se od začátku léta potýkají s vážným nedostatkem zdravotních sester. Některé z nich musely přistoupit k omezenému režimu zdravotní péče. Situace se zřejmě jen tak nezlepší. Zájem kvalifikovaných zdravotnic z východu totiž není valný a kvůli změně ve vzdělávání sester chybějí nové absolventky.
Urgentní nedostatek sester dělá starosti zejména anesteziologicko-resuscitačním oddělením v českých krajích, jednotkám intenzivní péče a dětským oddělením. Nejhorší situace je v Praze, kde chybějí sestry ve všech velkých zdravotnických zařízeních. „Jednak se potýkáme s tím, že u nás nejsou lidé zvyklí cestovat za prací, takže v některých regionech, jako například v těch moravských, mají sester přebytek. V českých zemích se je zase nedaří získat ani po náborech,“ uvedla prezidentka České asociace sester a vedoucí Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Dana Jurásková.
Nemocnice zaměřují péči sester hlavně na akutní případy. „Přes léto není zájem o plánované výkony, takže nemocnice svou péči omezují. Nedostatek sester v čase dovolených se doposud dařilo organizačně zvládnout,“ konstatovala Jurásková.
„Sestry chybějí všude, ale kritičtější situace bývá na ARO a dětských odděleních. V létě se to stává, ale letos je nedostatek větší, protože klesá zájem ze Slovenska,“ vysvětlila Eva Jurinová mluvčí motolské nemocnice. Podle ní je to zřejmě způsobeno srovnáváním platů v obou zemích. „Právě se řeší, jak přilákat nové sestry, ale konkrétní návrhy zatím nemáme,“ dodala. 
Letošní extrémní nedostatek kvalifikovaných zdravotnic v některých krajích vysvětluje Jurásková tím, že oproti předchozím létům se sešlo několik faktorů úbytku zdravotnického personálu najednou. Kromě nižšího zájmu o obor všeobecná sestra ze sociálních a platových důvodů způsobil personální nedostatek v nemocnicích také nový způsob vzdělávání, který měl právě zmiňované problémy oboru vyřešit. Noví kvalifikovaní absolventi oborů všeobecná sestra ochotní pracovat totiž nejsou k mání.
Nové zdravotní sestry zatím studují
Od roku 2005 je možné vzdělání všeobecné sestry dosáhnout teprve po absolvování nástavby na vyšší odborné škole nebo po dosažení bakalářského titulu. Noví středoškolští absolventi - zdravotní asistenti - nyní jako kvalifikované sestry pracovat nemohou. „Stalo se tedy to, že dosavadní středoškoláci, kteří ještě mohli nastoupit jako kvalifikované sestry a se kterými se počítalo, odešli raději studovat a noví středoškoláci kvalifikovaní pro práci všeobecné sestry nejsou a musejí ve studiu pokračovat,“ vysvětluje Jurásková.
Zavedením nového vzdělávacího systému vyhověla Česká republika požadavkům Evropské unie, aby sestry byly vysokoškolsky nebo odborně vzdělané. To má kvalifikovaným zdravotnicím přinést vyšší finanční ohodnocení a zlepšit jejich společenské postavení. Touto změnou si nemocnice vykládají neúspěch svých náborů v Česku.„Kvůli tomu, že se otevřely školy pro vyšší a vysokoškolské vzdělání, všichni studují a není, kdo by pracoval,“ potvrzuje Břetislav Shon, ředitel českobudějovické nemocnice. Česko se bude muset potýkat s nedostatkem personálu ještě další dva tři roky. „Odhaduji, že by se stavy mohly doplnit nejdříve tak v roce 2010,“ vysvětlila Jurásková.
Nemocnice se pokoušejí sestry nalákat
Vedení některých zdravotnických zařízení se snaží vyřešit problém atraktivnější nabídkou pro zaměstnance. "Dříve jsme uzavírali smlouvy na dobu určitou, na jeden rok, nyní dostávají sestry smlouvu na dobu neurčitou. Chceme také více přispívat na penzi a životní pojištění, na rekreace, stravenky atd.," řekl Petr Mach, náměstek Fakultní nemocnice na Bulovce.
Na nedostatku sester na odděleních ARO a JIP se také podílí zájem ze zdravotnických zařízení v západní Evropě. “Jsou dobře odborně vzdělané, proto je po nich velká poptávka v zahraničí, kde se s nedostatkem kvalifikovaných sester potýkají také, ale myslím, že odliv českých sester do zahraničí nelze považovat za exodus,“ vysvětlila Jurásková.
Dostat se do zahraničí není totiž tak snadné. Podle údajů ministerstva zdravotnictví pracuje v zahraničí zhruba tisíc sester. Nejčastěji míří do Velké Británie, kde však musejí absolvovat kompenzační zkoušky.
Naděje, které vkládal resort zdravotnictví do oslovení polských, ukrajinských, rumunských a bulharských zdravotnic, zatím nebyly naplněny. „Zatím jsme se s nějakým širším zájmem, který by pomohl situaci vyřešit, nesetkali. Problém je nejspíš v jazyku,“ uvažuje Jurásková. S nedostatkem zdravotních sester se potýkají všechny země Evropské unie. Francie má přes pět tisíc volných míst, v Rakousku chybějí jak zdravotní sestry, tak i ošetřovatelé.
Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že jde o lokální problematiku, která souvisí spíše s hospodařením nemocnic. Podle posledních údajů Zdravotnické ročenky pro rok 2006 pracuje v ČR zhruba osm sester a porodních asistentek na tisíc obyvatel a Česko tak patří k evropským zemím s nadpůměrným počtem sester.
„Nedostatek sester se projevuje zejména regionálně a v rámci jednotlivých specializací. Jako celek podle posledních údajů ministerstva Česká republika nedostatek sester nemá,“ uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.
Ministerstvo zdravotnictví si nyní slibuje hodně od reformy zdravotnictví, která má uvolnit strnulou strukturu v řízení nemocnic a také trh práce.
„Domníváme se, že reforma by měla nastartovat lepší hospodaření. Pojišťovny by měly mít zájem na tom lépe zaplatit ta zdravotnická zařízení, kde je péče o pacienty lepší. Tu viditelně charakterizují zejména dobré a kvalifikované sestry. Takže by je měly nemocnice umět náležitě ocenit a ohodnotit,“ uvedl k problematice mluvčí Tomáš Cikrt.
Ilustrační foto: archiv, Lucie Pařízková
