V České televizi (ČT) se vyhrotil spor mezi generálním ředitelem Janem Součkem a radními veřejnoprávní televize. Rada ČT bude na mimořádném zasedání 6. května jednat o odvolání Součka, řekl dnes ČTK její předseda Karel Novák.
Souček předtím oznámil, že ČT začala po tehdejších členech Rady ČT vymáhat několikamilionovou škodu, která jí vznikla nezákonným odvoláním dozorčí komise před pěti lety. Novinářům Souček řekl, že kvůli tomu čelí od části radních nátlaku, odstoupit ale nehodlá. Od května se zvýší televizní a rozhlasové poplatky, změnu dnes podepsal prezident Petr Pavel.
Návrh na svolání mimořádného zasedání Rady ČT k Součkovu odvolání podalo podle místopředsedy rady Ivana Tesaře sedm ze 17 radních, potřebná byla podpora alespoň třetiny členů. Část radních je se Součkovým působením v čele televize nespokojená, v březnu dostal od rady výtku, která nyní jeho odvolání umožňuje. Rada mu vytkla nestandardní přiznávání odstupného, nadbytečné znepřístupňování částí smluv i komunikaci s veřejností formou, která poškozuje dobré jméno ČT. Následně mu snížila loňský bonus na deset procent. Souček v tomto týdnu označil výtku za neopodstatněnou.
Souček, který ČT vede od října 2023, dnes uvedl, že navzdory nátlaku radních neodstoupí. Zdůvodnil to dobrými výsledky televize za svého vedení i tím, že nechce, aby byla ČT destabilizovaná před podzimními sněmovními volbami. Podle dřívějšího vyjádření radního Vlastimila Ježka je pro Součkovo odvolání 14 členů rady, část z nich ale zvažuje, co by pak následovalo.
Škoda mezi 3,5 a čtyřmi miliony korun ČT podle Součka vznikla nezákonným odvoláním dozorčí komise v roce 2020. Deset radních, kteří tehdy hlasovali pro odvolání komise, obeslala televize předžalobní výzvou, řekl ředitel novinářům. Členy rady jsou stále čtyři z nich, někteří ČTK sdělili, že žádnou výzvu zatím neobdrželi. Souček uvedl, že kvůli vymáhání škody ho někteří radní vydírali formou textových zpráv, což může doložit. Výměnou za slib, že škodu nebude vymáhat, a za odvolání moderátora Václava Moravce měl dostat celý bonus za loňský rok, uvedl. K jeho odvolání vyzvaly také některé občanské iniciativy a osobnosti.
Dozorčí komisi Rada ČT odvolala v listopadu 2020 na návrh tehdejší radní Hany Lipovské. Důvodem podle ní byly vážné výhrady k práci komise, která je poradním orgánem rady v záležitostech hospodaření televize. Rozhodnutí rady o odvolání komise v roce 2022 zrušil Nejvyšší správní soud a členové komise pak vysoudili náhrady škody, které musela ČT zaplatit.
Souček dnes také na síti X oznámil, že kvůli odvysílání dubnového pořadu Sama doma ze soukromé kliniky Reprofit s placenou reklamou nařídil mimořádný interní audit v obchodním úseku. Současně byli do doby, než budou k dispozici odborné závěry, mimo službu postaveni dva dramaturgové ostravského televizního studia. Jeho ředitelka Gabriela Lefenda pouze uvedla, že podle interního nařízení všechny záležitosti komentuje tiskový odbor ČT.
V reakci na zvýšení poplatků Souček uvedl, že ČT pravděpodobně od podzimu začne znovu vysílat kanál ČT3 zřízený během covidové pandemie a zastavený kvůli úsporám na konci roku 2022. Televize podle generálního ředitele také obnoví výrobu sedmi pozastavených publicistických pořadů na ČT24, mimo jiné Fokus Václava Moravce a Týden v politice. Do konce dubna předloží vedení televize Radě ČT aktualizovaný návrh rozpočtu na letošní rok, dodal.
Poplatky se podle novely, kterou dnes podepsal prezident, od května zvýší pro ČT o 15 korun na 150 Kč měsíčně za domácnost a pro Český rozhlas (ČRo) o desetikorunu na 55 Kč za měsíc. Okruh poplatníků norma rozšiřuje o domácnosti s přístupem k internetu, které rozhlasový nebo televizní přijímač nemají. Od poplatků budou naopak osvobozeny firmy do 25 zaměstnanců. Poplatky se mají podle novely do budoucna zvyšovat v závislosti na míře inflace, pokud bude vyšší než šestiprocentní.
Pro 3,3 milionu domácností se podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) nic kromě zvýšení poplatků nezmění. Platit by nově mělo zhruba 600.000 domácností bez televize, ale s počítači, chytrými telefony nebo tablety, uvedl. Nárůst poplatků by příjmy televize podle ministra zvýšil až o 860 milionů korun ročně, příjmy rozhlasu zhruba o 230 milionů korun za rok. Česká televize loni hospodařila s rozpočtem 7,95 miliardy korun a Český rozhlas s 2,39 miliardy Kč.
Poplatky u obou veřejnoprávních institucí tvoří většinu příjmů, pro ČT se neměnily od roku 2008, pro ČRo byly stejné od roku 2005. Zvýšení poplatků zajistí stabilní a předvídatelné financování veřejnoprávních médií, shodli se generální ředitelé ČT Souček a ČRo René Zavoral. Podle něj pro ČRo změna zaručuje nezávislost na politické moci a možnost zachovat rozsah služeb pro posluchače.
