Analýza
Neonacisté "spí". Rizikem je zapojení neextremistů proti Romům

Extremisté o sobě v roce 2013 dali vědět v 272 akcích, z toho 132 měli na svědomí pravicoví extremisté, levicoví se účastnili či pořádali 140. Počet trestných činů spojených s extremismem se mírně zvýšil na 217 případů, dvě osoby za trestné činy s rasovým podtextem dostaly nepodmíněný trest, s podmínkou od soudu odešlo 62 lidí, k veřejně prospěšným pracím byly odsouzeny čtyři osoby. Odsouzeno bylo také pět mladistvých pachatelů a deset žen. Vyplývá to z návrhu Zprávy o extremismu na území České republiky v roce 2013, kterou má on-line deník TÝDEN.CZ k dispozici.

Nejvýraznější událostí v roce 2013 byla protiromská kampaň od května do října, která zahrnovala 26 akcí v Praze, v Ústeckém, Moravskoslezském, Jihočeském, Olomouckém a Plzeňském kraji. Nejvýznamnější z hlediska účasti byly protesty v Duchcově, Českých Budějovicích a v Ostravě. Shromáždění prokázala zvýšená rizika zapojením místních obyvatel, kteří nepatří do struktur extremistických skupin. Typické to bylo zejména v případě protestů na sídlišti Máj v Českých Budějovicích nebo demonstrací v místech, která se normálně nepovažují za rizikové oblasti.

Výrazný byl případ, kdy se krajně pravicové organizace dohodly na společném postupu a pokusily se 24. srpna 2013 zorganizovat více protestů během jednoho dne. Účelem bylo mimo jiné rozdrobit síly policie a demonstrovat vlastní jednotu a sílu. Na několika místech se pod hlavičkou různých organizátorů uskutečnila shromáždění proti romské kriminalitě a policejní brutalitě, kterých se celkem zúčastnilo přibližně patnáct set až dva tisíce osob.

Cílem protestů se stávaly i policejní složky, pravicoví extremisté tím zároveň mobilizovali i krajně levicovou scénu, paralelně tak probíhaly proromské happeningy, karnevaly i vlastní shromáždění. Nejčastěji se extrémní pravice či levice projevovala v Praze, Moravskoslezském a v Ústeckém kraji, které zároveň vykazují nejvyšší výskyt trestné činnosti s extremistickým podtextem.

"V loňském roce byl zjištěn mírný nárůst trestné činnosti s extremistickým podtextem, celkem 217 trestných činů. Za vzrůstem byla zejména série demonstrací a doprovodných výtržností a násilností ze strany účastníků," uvádí zpráva. Za trestné činy s rasovým podtextem byl dvěma osobám uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, recidiva se vyskytla ve třech případech. Trest odnětí svobody s podmínečným odkladem soudy pravomocně uložily 62 osobám, oproti roku 2012 se snížil počet uložených trestů obecně prospěšných prací na čtyři případy (v roce 2012 to bylo 19, v roce 2011 celkem 11 a v 16 v roce 2010). Odsouzeno bylo pouze pět mladistvých pachatelů a 10 žen.

Podle zprávy bylo jen kvůli protiromským demonstracím obviněno celkem 86 osob, dalších 51 je podezřelých především z výtržností nebo útoků proti úřední osobě. Celkem 127 osob se dopustilo přestupků, zejména neuposlechnutí výzvy úřední osoby. Z uvedeného počtu 132 akcí pořádaných pravicově extremistickou scénou bylo celkem 68 veřejných shromáždění nebo demonstrací, dále 36 koncertů a 28 ostatních, zpravidla neveřejných akcí, zejména různých schůzek, jednání či přednášek. Kromě uvedených protiromských shromáždění byly zaznamenány i nové či modifikované formy aktivismu, které souvisejí s transformací scény a působením výše uvedených iniciativ.

Příznivci extremistických hnutí, kteří se dostali do rozporu se zákonem, se vyskytli i mezi příslušníky ozbrojených složek. Generální inspekce bezpečnostních sborů prověřovala celkem čtyři případy. Dva v řadách vězeňské služby, v jednom šlo o podezření, že nošením prstenu s hákovým křížem došlo k podpoře hnutí směřujících k potlačení práv člověka, ale nepotvrdilo se. Ve druhém se měl příslušník vězeňské služby dopustit veřejné propagace rasismu, k naplnění skutkové podstaty trestného činu však nedošlo a bude se pouze posuzovat možné kázeňské provinění.

V případě Policie ČR v loňském roce byl prvním případem policista podezřelý z nedovoleného ozbrojování a možných údajných projevů extremismu. "V oblasti extremismu v roce 2013 Generální inspekce bezpečnostních sborů evidovala jediný případ, kde byly naplněny zákonné podmínky pro zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu. Řízení v tomto případě dosud nebylo skončeno. V této věci je vedeno trestní řízení proti několika příslušníkům Policie ČR, a to pro podezření ze zvlášť závažného zločinu "Zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku", kterého se měli dopustit při výkonu služby opakovaným slovním i fyzickým napadáním osob romské národnosti s rasistickým podtextem. Žádné další případy protiprávního jednání, respektive trestné činnosti na úseku extremismu v roce 2013 nebyly Generální inspekcí bezpečnostních sborů zjištěny," uvádí zpráva.

Zástupce má i armáda, v roce 2013 evidovala vojenská policie tři případy, které souvisely s podezřením ze spáchání protiprávního jednání s extremistickým podtextem. První případ byly rasistické urážky v areálu armády, druhý se týkal vytetovaných závadových symbolů na těle vojáka z povolání, které se objevily v televizním vysílání, a třetí případ je voják z povolání zadržený státní policií při napodobování nacistického pozdravu a vykřikování rasistických hesel na veřejnosti.

Pachatelé trestné činnosti s extremistickým podtextem mají nejčastěji výuční list, na druhém místě jsou absolventi základní školy.

Zpráva o extremismu konstatuje, že krajně pravicová i levicová scéna jsou stabilizované, ale vnitřně fragmentované ideologickými proudy a osobními animozitami. Pravici dominuje národněsocialistické hnutí a levici anarchismus.

Členská základna krajní pravice se pohybuje dlouhodobě kolem pěti tisíc osob, tvrdé jádro tvoří asi 150 aktivistů a vůdčích osobností je přibližně 50. Levicový proud je hůře odhadnutelný, ale zpráva uvádí, že jde o podobné počty.

Vůdčí mezi pravičáky je Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) a její dorost v Dělnická mládež (DM). Vedle nich působí i další mnohem méně významné subjekty, například Autonomní nacionalisté, Svobodný odpor, Čeští lvi a další menší neorganizovaná uskupení sestávající z několika desítek aktivních jedinců či dokonce jednotlivců.

Část radikální a militantní scény inklinuje k získávání a přechovávání zbraní, zaznamenány jsou i takzvané výcvikové kempy. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu v listopadu 2013 realizoval případ nedovoleného ozbrojování a přechovávání zbraní a většího množství munice, kterého se dopustila pětičlenná skupina extremistů včetně jednoho vojáka. Disponovala zbraněmi, pořádala výcviky a opatřovala si munici.