Většina Čechů považuje poválečný odsun sudetských Němců za nevyhnutelný a spravedlivý, nemíní se za něj omlouvat ani odsunutým vracet majetek. Současně ale převažující část společnosti odsuzuje násilnosti, které vyhnání provázely. Ukázaly to výsledky průzkumu agentury NMS Market Research a sbírky Paměť národa.
I sedmdesát let po skončení druhé světové války jsou otázky odsunu pro obyvatele Česka stále živé, vyplývá dál z průzkumu. Dvě třetiny respondentů si myslí, že sudetští Němci se stále snaží získat své majetky v Česku a že v této aktivitě budou pokračovat.
Za nevyhnutelný označilo odsun 70 procent lidí, jako spravedlivý ho vnímá 61 procent českých občanů. Vracet majetek nepovažuje za nutné 82 procent dotázaných a takřka dvě třetiny Čechů nepokládá za nutné se za odsun omlouvat. Nicméně poválečné násilí vůči německým spoluobčanům označilo za nespravedlivé 78 procent respondentů.
Podle zjištění sbírky Paměti národa žije dnes v Česku na 40 000 sudetských Němců. "Je zřejmé, že téma odsunu českou společnost stále rozděluje, zároveň zde ale evidentně dospívá generace, pro kterou je odsun nepřijatelný," uvedl zakladatel sbírky Paměť národa Mikuláš Kroupa.
Na rozpolcenost společnosti ukazuje i čerstvý případ z Brna. Zastupitelé města v úterý přijali deklaraci, v níž vyjádřili lítost nad odsunem německy mluvícího obyvatelstva po druhé světové válce. Tehdy při pochodu z Brna do Rakouska zemřelo téměř 1700 lidí. Někteří politici však na přijatou deklaraci o smíření reagovali slovy, že by se za všechna příkoří měli omluvit Němci a Brno v návaznosti na to za odsun Němců. "Sám pojem smíření znamená, že si ruku podávají obě strany. Ale kdo se omluvil za vyhnání Čechů na podzim 1938 na jižní Moravě, za statisíce popravených odbojářů v Kounicových kolejích, za transportované a zavražděné Židy a Romy z Brna?" uvedl jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD).
