Český očkovací kalendář čekají změny. Už za dva roky by všechny děti mohly dostat vakcínu proti pneumokokovým infekcím, o něco později by se mohlo začít proplácet očkování proti rakovině děložního čípku. Jedno povinné očkování naopak ubude.
Po proplachu slzných kanálků dostal sedmitýdenní Vojta vysoké horečky a byl apatický. Z pohotovosti si jej rodiče odvezli s podezřením na střevní chřipku. Ráno byl s pneumokokovou meningitidou letecky přepraven do fakultní nemocnice. Jeho stav byl kritický, k zápalu mozkových blan se přidal otok mozku. Vojta přežil. Následkem nemoci však ohluchl. Příběh Vojtěcha Hušáka zveřejnilo v inzerátu Občanské sdružení Nahlas.
ČTĚTE TAKÉ Lidem s rakovinou pomůže nový "koktejl" léků
Za dva roky, pokud vše půjde dobře, by všechny děti v Česku mohly být proti pneumokokové meningitidě očkovány povinně. Rodiče by tak ušetřili šest tisíc korun, které dnes stojí očkovací látka. "V současnosti sbíráme data o tom, kolik onemocnění v Česku pneumokok způsobuje, abychom mohli zhodnotit, zda se vyplatí," vysvětlil Vít. Na plošné očkování proti pneumokokům by bylo potřeba asi 400 milionů korun ročně.
Podle Víta budou data k dispozici do konce tohoto nebo na začátku příštího roku. "Pokud se potvrdí zkušenosti ze zahraničí, mohlo by se očkovat od roku 2010," odhaduje Vít.
Ve většině západních zemí si už ověřili, že vakcinace opravdu stojí za to: plošně se provádí už v 17 evropských zemích včetně Slovenska. Bakterie pneumokoka způsobují řadu těžkých onemocnění, například zápal plic, záněty středního ucha nebo dokonce zápal mozkových blan. Díky vakcíně počet pneumokokem způsobených onemocnění u dětí klesá o víc než 90 procent a ubývá i případů, kdy nemoc způsobí hluchotu nebo ochrnutí.
Toto očkování dnes dostávají jen děti z vybraných rizikových skupin, například ty, které mají poruchu imunity, trpí často záněty středního ucha, nebo děti po transplantacích.
Očkovací kalendář od 1. 1. 2007 | |
věk dítěte | očkování |
4. den - 6. týden | tuberkulóza |
od 13. týdne | hexavakcína (1. dávka) |
o měsíc později | hexavakcína (2. dávka) |
o měsíc později | hexavakcína (3. dávka) |
o 6 měsíců později, max. v 18 měsících | hexavakcína (4. dávka) |
od 15. měsíce | spalničky, příušnice a zarděnky (1. dávka) |
21.-25. měsíc | spalničky, příušnice a zarděnky (2. dávka) |
5 let | záškrt, tetanus a dávivý kašel |
10 let | dětská obrna |
11 let | tuberkulóza (přeočkování) |
12 let | hepatitida typ B (jen pokud nebylo provedeno očkování třemi dávkami v prvních letech života) |
14 let | tetanus, poté vždy po 10-15 letech |
pozn.: hexavakcína chrání před záškrtem, tetanem, dávivým kašlem, dětskou obrnou, hepatitidou typu B a infekcí heamophilus influenzae typ B |
Další očkování, které odborníci doporučují, má chránit ženy před původcem rakoviny děložního čípku, lidským papillomavirem (HPV).
"Tento virus způsobuje 99,7 procenta rakoviny děložního čípku, během života jím onemocní asi 80 procent žen a 50 procent z nich má vysoce nebezpečný typ tohoto viru," varoval profesor Roman Prymula, předseda České vakcinologické společnosti.
"Nemáme dostatek dat k tomu, abychom posoudili, jestli se vyplatí plošné očkování," odsouvá rozhodnutí Michael Vít. Připomíná, že by se na vakcinaci muselo ročně vynaložit asi 400 milionů korun.
"Čekám, že se toto očkování zavede do tří let," říká optimisticky profesor Prymula.
Vakcínu proti HPV odborníci doporučují dívkám mezi 11 a 26 lety, a to dřív, než zahájí sexuální život. Celé očkování, které se skládá ze tří dávek, přijde asi na 13 tisíc korun.
Jisté naopak je, že školáci v jedenácti letech nebudou chodit na přeočkování proti tuberkulóze. Podle odborníků už totiž nemá smysl. "Česká republika a Slovensko jsou jediné země, kde se ještě toto očkování provádí. Upustilo od něj třeba i Finsko, které je oproti Česku tuberkulózou ohroženo podstatně víc," vysvětloval chystané změny hlavní hygienik Michael Vít.
Ilustrační foto: Profimedia.cz