-671a352399dc6.jpg)
Novela energetického zákona, kterou dnes projednávala Poslanecká sněmovna, zřejmě umožní státu snížit částku, kterou stát vyplácí z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů energie. Pozměňovací návrh, který reaguje na záměr vlády, navrhl vložit do novely poslanec ODS a předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec. Poslanci ale dnešní druhé čtení nedokončili. Zatím není jisté, kdy se k němu vrátí. Poslanci v něm můžou právě předkládat své návrhy úprav.
Ve středu o záměru snížit náklady státu na obnovitelné zdroje mluvil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda chce přesněji a individuálně vyhodnocovat výnosnost provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Teprve na základě toho vyhodnocení bude poskytovat dotace. Na obnovitelné zdroje chce stát v příštím roce stejně jako letos vyčlenit 8,5 miliardy korun.
Novela energetického zákona, přezdívaná Lex OZE III, upravuje pravidla pro ukládání elektřiny a také sdružování její výroby i spotřeby. Poslanci tuto vládní novelu, která má akumulaci a agregaci umožnit, zahrnuli desítkami pozměňovacích návrhů. Většinu z nich vložili do sněmovního systému ve středu a dnes. Jen hospodářský výbor podpořil asi 35 návrhů. V roce 2015 se k novele tohoto zákona sešlo asi 350 pozměňovacích návrhů.
Zákon o podporovaných zdrojích energie dosud stanoví, že podpora elektřiny je přiměřená, pokud vnitřní výnosové procento investic za dobu trvání práva na podporu, zjednodušeně výnosnost investice, nepřekročí hodnoty v intervalu 8,4 až 10,6 procenta. Nad tuto hodnotu už je podpora nepřiměřená. Vláda nyní prostřednictvím poslance Adamce navrhla, aby se vnitřní výnosové procento odvíjelo od druhu zdroje energie a období jeho uvedení do provozu.
Například u vodní elektrárny uvedené do provozu v letech 2013 až 2015 má činit výnosové procento 5,7 procenta, u solárních elektráren uvedených v tomto období do provozu to má být 3,6 procenta. U obnovitelných zdrojů uvedených do provozu v letech 2006 až 2012 bude vláda stanovovat vnitřní výnosové procento nařízením podle hodnot v příloze k zákonu. Například u solárních elektráren bude platit rozmezí 6,3 až 8,4 procenta. Další z Adamcových návrhů pak pomáhá vytipovat zdroje energie, které jsou překompenzovány. Ponechává jim právo na podporu pouze do takové výše, aby překompenzovány nebyly. Návrh by podle jeho důvodové zprávy neměl být retroaktivní.
Místopředseda Sněmovny a bývalý vicepremiér Karel Havlíček (ANO) před těmito návrhy a tímto postupem varoval ohrozí to podle něj důvěru ve stát. Varoval před tím, že se mění podmínky za chodu a provozovatelé, kteří své projekty financují přes banky, nebudou mít na splácení.
Hospodářský výbor doporučil do zákona vložit například opatření, které upravuje předčasný odchod spotřebitele od dodavatele elektřiny nebo plynu v případě smlouvy na dobu určitou. V takovém případě by měl spotřebitel zaplatit 40 procent z částky, kterou by jinak zaplatil při trvání smlouvy do konce. Přesto by měl mít spotřebitel právo, aby soud snížil smluvní pokutu podle ustanovení občanského zákoníku.
Další opatření, které výbor doporučil vložit, počítá s tím, že stát by mohl v případě nutnosti nařídit energetickým firmám provoz zdrojů potřebných pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny. Týkat by se to mohlo například uhelných elektráren v případě, že by jejich předčasné odstavení ohrozilo dodávky elektřiny. Výbor také doporučil zachovat pět míst v Radě Energetického regulačního úřadu, která se podle původního návrhu měla stát pouze tříčlennou.
