Navzdory Zemanovu poklonkování Moskvě přiměla reportáž Znásilněná svoboda (TÝDEN 13/2015) řadu čtenářů časopisu TÝDEN i on-line deníku TÝDEN.CZ k dalším svědectvím o násilí páchaném na ženách Rudou armádou v roce 1945. Děkujeme za ně.
Jižní Morava, Posázaví, jihovýchodní Čechy, Slezsko i západní Slovensko. V každém regionu bývalého Československa, kde se v roce 1945 objevili rudoarmějci, docházelo i k případům znásilnění. Svědčí o tom i mnoho svědectví, které čtenáři zasílají v reakci na reportáž nebo upozorňují na prameny, jež násilí rudoarmějců dokumentují. "Když si uděláte výlet na Tetín u Berouna a odtud přes lesy do Srbska na Vlak, jdete kolem hájovny v místě zvaném Koda. Tam je na ceduli nápis vyprávějící o tragédii, která se tam udála v létě 1945. Sovětští vojáci obtěžovali manželku hajného, a když se snažil ji bránit, zastřelili ho," připomíná čtenář Vojtěch Balík z Prahy. Jiní čtenáři sice zpochybňují, že šlo skutečně o "tisíce" znásilněných či ubitých žen, historik Vít Smetana z Ústavu pro soudové dějiny AV ČR už ale dříve odhadl, že mohlo jít až o dvacet tisíc žen z území dnešní České republiky.
Pětadevadesátiletý Jan Domabyl z Prahy je nesmírně vitální kmet, jenž stále létá do Austrálie, která je jeho druhým domovem od emigrace v roce 1948. Redakci oslovil, aby se podělil o zážitky s rudoarmějci z 2. ukrajinského frontu maršála Malinovského, které na vlastní kůži zažil v Šaštíně, což je městečko u slovensko-české hranice. "Když přišli Rusové, bydlel jsem tam na statku s jistým panem Doležalem. Pamatuji, jak jeho ženě dal ruský voják revolver k hlavě a znásilnil ji. A jak paní Doležalová hrozně křičela, tak křik lákal další a další rudoarmějce, kteří jí také zneuctili. Bylo jich nakonec nejméně dvacet, na posteli všude krev," vybavuje si pamětník. Jan Domabyl sice v Austrálii pracoval v erotickém průmyslu a měl vztahy s mnoha ženami, o to alergičtější je ale celý život na vynucený pohlavní styk. "Znásilnění je zločin! A v Šaštíně Rudá armáda hromadně znásilnila mnoho žen. Přímo na statku, kde jsem bydlel, ještě patnáctiletou holku, to bylo úplné dítě," vzpomíná. Na Rudou armádu se přitom těšil. Coby poloviční Žid byl rád, že s falešnými árijskými papíry válku vůbec přežil.
Pod jednou z facebookových diskusí, která reagovala na reportáž v časopise TÝDEN, se objevilo i následující zjištění renomovaného historika Jiřího Padevěta, který připravuje o konci válku knihu Krvavé finále. "Ve farní kronice obce Sloup v Čechách se dočtete, že 9. května 1945 před půlnocí byl na zámku zavražděn opilým vojákem Rudé armády hrabě Johann Kaspar Warmund Maria Ignatius Joseph von Preysing-Lichtenegg-Moos, když se snažil ochránit svoji manželku Elizabeth, rozenou Bořek-Dohalský z Dohalic, před znásilněním. Té se díky obětavosti svého manžela podařilo uprchnout a zemřela až v roce 1979 ve Freisingu. Pachatel byl druhý den ráno zastřelen svým velícím důstojníkem a pochován u vily Pompe, která do té doby patřila místnímu německému rodu. Zřejmě v roce 1948 byly ostatky přeneseny na místní hřbitov, kde byl Petru Klimoviči Nazarenkovi postaven pomník, ne kterém je napsáno: Padl v boji za svobodu naší velké rodiny 9. 5. 1945 ve věku 27 let. Jediné, co na tom pomníku souhlasí, je ta rudá hvězda," zjistil Padevět.
Více svědectví najdete v novém čísle časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 30. března 2015.
Redakce TÝDNE a TÝDNE.cz přivítá další svědectví o násilí páchaném na ženách v roce 1945. Posílejte je, prosím, na adresu: motyl@tyden.cz.
