Akademici ve spolupráci se soukromými firmami budou v šestiletém výzkumném projektu hledat řešení pro energetickou nezávislost Česka. Projekt povedou odborníci z Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB - Technické univerzity Ostrava. Na výzkum, který by měl rovněž pomoci najít cestu ze současné energetické krize, získali od Technologické agentury ČR dotaci přes 640 milionů korun. V úterý to řekla mluvčí univerzity Petra Halíková.
Odborníci se chtějí zaměřit především na možnost využití vodíkových technologií. "Hlavním cílem projektu je vytvoření komplexní strategie, která Českou republiku vymaní ze závislosti na fosilních palivech a zajistí jí energetickou soběstačnost. Nezbytnost těchto kroků jednoznačně potvrzuje energetická krize související s válečným konfliktem na Ukrajině," uvedl hlavní řešitel projektu a ředitel CEET Stanislav Mišák.
Výzkumníci se podle něj chtějí zaměřit na využití nízkouhlíkových technologií a velký důraz chtějí klást hlavně na vodík. Součástí projektu budou analýzy socio-ekonomických dopadů, které tyto technologické změny mohou vyvolat. "Vodík je strategická surovina nejen pro oblast energetiky, ale také pro oblast průmyslu, kde se zvažuje kompletní elektrifikace jako náhrada za fosilní paliva. Na území ČR jsme schopni si vodík sami vyrobit, distribuovat, využít i ukládat, přestože zejména podmínky pro jeho výrobu z obnovitelných zdrojů nejsou tak výhodné jako například v Německu, kde mají k dispozici velkou síť větrných parků," uvedl Mišák.
Dodal, že vodík lze ale získat i z alternativních paliv či odpadů a právě na tyto možnosti by se chtěl výzkum zaměřit. "Využití vodíku z alternativních paliv či odpadů je zvažováno především v průmyslu jako případná náhrada koksovatelného uhlí," vysvětlil Mišák.
Akademici a firmy podílející se na výzkumu budou sdruženi v Národním centru pro energetiku II, které zahájí činnost v lednu. Do projektu bude zapojeno 34 partnerů, mezi nimiž jsou například odborníci z vysokých škol, ale také zástupci Akademie věd ČR nebo společnosti ČEZ, ČEPS, Veolia Energie ČR a další. Nynější projekt navazuje na předchozí Národní centrum pro energetiku I (NCE I), jehož součástí bylo v minulých letech 23 subjektů.
"Vstupní podmínky obou projektů se však výrazně liší. Projekt NCE I vycházel z podmínek před globální krizí, cílil zejména na efektivnější a k životnímu prostředí šetrnější provoz velkých energetických celků a v krátkodobém i střednědobém scénáři počítal s přechodem na plyn jako náhrady za uhlí. V souvislosti s dopady války na Ukrajině se role plynu jako strategické suroviny mění a do popředí se dostávají vodíkové technologie," řekla Halíková.
