Advokát Jaroslav Čapek, který ve sporech o někdejší rodový majetek zastupuje Františka Oldřicha Kinského, chce kvůli nelegálním odposlechům a nesprávnému podezření z podvodu od České republiky omluvu a finanční odškodnění. Novinářům to řekl na dnešní tiskové konferenci.
Výši požadované částky odmítl upřesnit, ale bude se prý pohybovat v řádech desítek až stovek milionů korun. O tom, že bylo pořizování záznamů o Čapkových telefonních hovorech nezákonné a neopodstatněné, ve středu rozhodl Ústavní soud.
Podle Čapka bylo činností policie poškozeno jeho dobré jméno. "Jistě jsem ztratil řadu klientů. Jistě ke mně řada klientů nepřijde, protože si nebude jistá, jak to tedy se mnou ve skutečnosti je," odůvodnil svůj požadavek advokát.
Ve svém sporu chce Čapek postupovat podle mezinárodního práva, protože české předpisy jsou podle něho příliš zasaženy ideologií předchozího režimu a nejsou zcela vyhovující. Mezinárodní právo podle Čapka umožňuje, aby odpovědnost nesl nejen stát, ale i úředníci, kteří pochybili.
"Podle našeho práva se všichni mohou schovat za stát, a to já tak nechci nechat. Budu navrhovat, aby ty škody hradili nebo se spolupodíleli na úhradě pánové (Stanislav) Gross a ti ostatní. Myslím, že pan Gross nám dluží alespoň tak 100 milionů korun. Viníci jsou známí," upřesnil Čapek. Žalobu prý advokát podá co nejdříve, možná již do měsíce. Vedle Grosse má peníze vymáhat například i na bývalém pražském vrchním státním zástupci Jiřím Kulvejtovi. Ten se k požadavku Čapka odmítl vyjádřit.
V případu prý pochybil Okresní soud pro Prahu-východ, jenž dal k odposlechům souhlas před třemi lety. Čapkovy telefonní hovory sledoval policejní tým Majetek, který byl v roce 2004 nasazen na potomky šlechtických rodů se spornými restitučními nároky. O činnosti týmu věděl i tehdejší ministr vnitra Gross. Čapek již dříve řekl, že odposlouchávání hovorů advokáta s klientem je nepřípustné, a postup policie, soudu i dozorujícího státního zástupce tak byl neústavní.
Jeho názor potvrdil Ústavní soud. Sledování hovorů advokáta s klientem podle nálezu soudu právní řád neumožňuje. Vyšetřování ukázalo, že se Čapek podvodu, z něhož byl podezírán, nedopustil. Policie pak postupovala nezákonně, když záznamy o hovorech nezničila.
Policejní specialisté tvrdili, že Čapek se dopustil podvodu, protože prý v žalobách zpochybňoval podmínky poválečné konfiskace majetku Kinského tím způsobem, že zamlčoval nebo zkresloval informace o určení národnosti. Snažil se tak údajně zcela záměrně uvést v omyl státní úřady.
Podle Ústavního soudu bylo celé trestní řízení zbytečné. V každém konkrétním případě je totiž soud povinen bedlivě posuzovat, zda povolí odposlechy nebo sledování záznamů o telefonických hovorech. Učinit tak může v případě, že již má indicie o trestněprávním chování podezřelého. V Čapkově případě se to ale nestalo.
Kriminalisté případ řešili dva roky, pak jej odložili. Poté si výsledek vyšetřování vyžádal soud v České Lípě. Zabýval se totiž žalobou Kinského proti městu Kamenický Šenov. U českolipského soudu tak na spis náhodou narazil Čapek.
Rodina Kinského o majetek přišla po druhé světové válce na základě Benešových dekretů kvůli údajné spolupráci s nacisty. Polistopadové restituční zákony neumožnily návrat takto zabaveného majetku. Advokát Kinského ale tvrdí, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, protože je nevlastnil Kinského otec, ale jeho v té době nezletilý syn František Oldřich, jenž nekolaboroval a měl českou národnost.
Kinský podal desítky žalob, které řeší soudy po celé republice - například v Děčíně, Hradci Králové, Chrudimi, Kladně, Litoměřicích, Pardubicích, Praze, Rakovníku a Ústí nad Orlicí. Valná většina těchto soudních sporů doposud nebyla pravomocně ukončena.
Ilustrační foto: ČTK
