Výběr případů vyplaceného vysokého odškodného za nezákonné trestní stíhání či vazbu v posledních letech (soud přiznal bývalému šéfovi Ředitelství silnic a dálnic Michalu Halovi přes 11 milionů korun za stíhání v kauze dálničních odpočívadel):
- Odškodnění pro Michala Halu, který čelil stíhání kvůli údajné korupci při nevýhodném pronájmu pozemků a dálničních odpočívadel a později i kvůli údajnému držení dětské pornografie, je podle všeho rekordní. Obvodní soud pro Prahu 2 mu dnes nepravomocně přiznal více než 11 milionů korun jako náhradu ušlého zisku, Hala už loni pravomocně vysoudil přes milion korun. Dosud nejvyšší známé odškodné za nezákonné stíhání získal od státu kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu, který v polovině 90. let strávil dva a půl roku ve vazbě kvůli obviněním z údajných podvodů, přípravy vraždy a mučení. Po 13 letech ho soudy nakonec zprostily obvinění, jako odškodnění mu ministerstvo vyplatilo 5,95 milionu korun.
- Hala, který Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) krátce vedl v roce 2007 a působil také v nejvyšším managementu organizace, původně čelil od roku 2011 stíhání kvůli údajné korupci při nevýhodném pronájmu pozemků a dálničních odpočívadel. Po domovních prohlídkách policie uvedla, že u něj našla diskety s dětskou pornografií. Zatímco stíhání v první kauze zastavilo Nejvyšší státní zastupitelství, případ pornografie se dostal až k soudům, které Halu pravomocně osvobodily. V polovině loňského dubna Halovi pražský městský soud pravomocně přiznal 1,13 milionu korun s úroky. Podobně jako nyní tvořila částku zejména náhrada ušlého zisku.
- Trestní kauzy kolem Haly přitom ještě úplně neskončily. Letos v červnu jej pražský městský soud nepravomocně potrestal v kauze související s pronájmem odpočívadla Jamenský potok na dálnici D1 na Vysočině. Uznal ho vinným z podvodu. Za stejný trestný čin odsoudil i další dva obžalované - Radomíra Vybírala a Tomáše Moce. Halu soud potrestal tříletou podmínkou se zkušební dobou na pět let, Moce dvouletým trestem s odkladem na tři roky. Oběma uložil i zákazy činnosti. U Vybírala soud od potrestání upustil, předchozí odsouzení za jiné trestné činy jsou podle trestního senátu dostatečné. Hala vinu odmítá.
- Verdikt o vysokém odškodném padl i v květnu 2017, kdy Městský soud v Praze pravomocně rozhodl, že stát musí mužům dříve označovaným jako Zádamského gang doplatit dohromady více než osm milionů korun a úroky z prodlení za nezákonnou vazbu a stíhání. Dvanáct mužů chtělo ještě dalších 30 milionů korun, tyto nároky však soud zamítl. Ministerstvo už před verdiktem z roku 2017 údajným členům gangu na odškodnění vyplatilo 4,3 milionu korun.
- V únoru 2013 rozhodl soud, že ministerstvo spravedlnosti má vyplatit Janu Šafránkovi z Hlinska 4,88 milionu korun za to, že byl odsouzen za znásilnění dívky, které nespáchal.
- Vysokou částku přiznal soud v roce 2014 končící eurokomisařce Věře Jourové (ANO). Na podzim 2006, kdy byla náměstkyní ministra pro místní rozvoj, strávila měsíc ve vyšetřovací vazbě kvůli kauze Budišov. Podezření z korupce se ale neprokázalo a stíhání Jourové v roce 2008 skončilo konstatováním, že skutek se nestal. Soud jí přiznal 2,7 milionu korun jako náhradu majetkové újmy.
- V březnu 2022 se Vladimír Sitta mladší, který upozornil na podezření kolem papírny Neograph a výroby jízdenek pro pražský dopravní podnik, u soudu domohl dalšího odškodného od státu za své trestní stíhání - 697.000 korun jako ušlého zisku za zákaz znalecké činnosti. Někdejší obchodní ředitel Neographu čelil obžalobě za tunelování firmy, podle něj šlo o pomstu lobbisty Iva Rittiga. Sitta už dříve pravomocně vysoudil 609.000 korun za nemajetkovou újmu způsobenou stíháním, ministerstvo spravedlnosti mu za ni předtím dobrovolně vyplatilo 70.000 Kč. Domohl se také náhrady peněz, které vynaložil na svou obhajobu.
- V dubnu 2022 odvolací soud rozhodl, že zdravotní sestra Věra Marešová dostane od státu celkové odškodné 2,27 milionu korun plus úroky za trestní stíhání, ve kterém čelila obvinění z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici. Osvobozená žena žádala pět milionů korun. Odškodnění značně převyšuje běžně přiznávané částky. Ministerstvo dobrovolně vyplatilo milion, zbytek Marešová vysoudila.
- Městský soud v Praze loni v dubnu přiznal Lukáši Nečesanému náhradu újmy 1,57 milionu korun a úroky z prodlení za nezákonné stíhání a za dva roky ve vězení. Nečesaný čelil šest let stíhání za pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku, za mřížemi strávil dva roky. Justice ho ale nakonec po zásahu Nejvyššího soudu osvobodila pro nedostatek důkazů a případ zůstal neobjasněný.
- V současnosti se odškodného ve výši 86 milionů korun dožaduje po státu Robert Tempel, nezákonně odsouzený za dvojnásobnou vraždu. Zproštěn obžaloby z vraždy byl Tempel pro nedostatek důkazů po zásazích Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a českého Ústavního soudu (ÚS). Ve věznicích strávil zhruba 20 let, propuštěn byl v říjnu 2021. Do srpna 2016 byl ale za mřížemi i kvůli loupeži. Ministerstvo spravedlnosti mu po propuštění přiznalo částku 3,6 milionu korun, nejvíce z toho za pobyt ve vězení.
- Před dvěma týdny Obvodní soud pro Prahu 2 nevyhověl žalobě podnikatele Romana Janouška, který se domáhal více než 155 milionů korun za stíhání v kauze Chambon, ve které byl pravomocně zproštěn obžaloby, a také za to, že mu policie deset let zadržovala majetek - zlaté cihly a hotovost. Stát se mu za stíhání omluvil a vyplatil přes 736.000 korun. Soudu mu k už dříve vyplacenému odškodnému přiznal ještě 4346 korun s úroky, zbytek žaloby nepravomocně odmítl, podle soudce se Janouškovi nepodařilo prokázat, že mu byla způsobena škoda.
