Národní památkový ústav zjistil při kontrole ve skladu kamenů vyřazených z Karlova mostu, že se v něm nacházejí i kvádry v dobrém stavu. Do skladu se přitom mají odvážet kameny poškozené, které už se nemohou vrátit do mostní konstrukce.
"Překvapilo nás, jak velké množství kamenů je vyřazených. Budeme se snažit znovu je přehodnotit a část jich vrátit do partií mostu, které ještě čeká obnova," řekla ředitelka památkového ústavu Naďa Goryczková.
PSALI JSME: Nezdá se vám oprava Karlova mostu? Přijďte demonstrovat!
Památkáři: Karlův most potřebuje větší opravy
Magistrát vrací úder. Oprava Karlova mostu je v pořádku
Kontrola našla mezi vyřazenými i mimořádně hodnotné, původní středověké kusy. I mezi nimi jsou podle památkářů kvádry, které je možné po konzervaci vrátit do konstrukce zídky mostu. Kvádry by se také mohly vrátit do těch částí mostu na jeho malostranské straně, které již byly opraveny, ale mohly by se revidovat v rámci případných reklamací.
Reklamace ale může uplatnit investor až po převzetí stavby, není tedy zřejmé, zda k tomu dojde.
"Další kvádry by se mohly umístit do břehového pilíře v prostoru Křižovnického náměstí. Byly by tak zachráněny i pro případné další použití," uvedla ředitelka.
Přílišné odstraňování kamenných kvádrů z mostu bylo jedním z bodů kritiky současné opravy mostu, kterou před více než rokem zveřejnila památková inspekce ministerstva kultury. Později zaznívaly i hlasy, že kameny se nejen likvidují v drtičce, ale zachované středověké kusy se prodávají. "O fyzické likvidaci kamenů nemáme žádné informace, nemůžeme ji ale ani vyvrátit. To bude možné případně zjistit při revizi, kdy by se podle čísel dohledávaly jednotlivé kusy," řekla ředitelka.
Kontrola památkového ústavu ve skladu na Šutce v Praze 8 je součástí snahy ústavu zjistit, jak pokračovaly práce na mostě v posledních měsících a zda po rozhodnutí magistrátního památkového odboru z loňského srpna, které slibovalo důslednější dodržování památkového zákona, byly některé dřívější nedostatky napraveny.
Praha jako investor stavby od počátku kritiku odmítala, loni v létě si její památkový odbor udělil pokutu 54 000 korun za nedostatečnou přípravnou dokumentaci; poškození památky nekonstatoval. V prosinci ale dal ministr kultury podnět Plzeňskému kraji, aby o dalších případných sankcích rozhodl ve správním řízení on. Za poškození národní kulturní památky může dnes její vlastník dostat pokutu až čtyři miliony korun.
Národní památkový ústav chce ve spojení s magistrátním památkovým odborem stav kamenů ve skladu vyhodnotit a stanovit podmínky, za kterých bude možné manipulovat s hodnotnými kamenickými bloky. To by se mělo týkat skladu, případného převozu na jiné skladovací místo nebo zpět na most k opětovnému usazení do jeho konstrukce.
Současná etapa rekonstrukce mostu by měla skončit v polovině letošního roku, pravděpodobně se ale prodlouží. Následovat bude rekonstrukce pláště a kleneb mostu. Tu stavebníci plánují zahájit až v roce 2013, čekají totiž na otevření lomu na pískovec, který byl použit při stavbě Karlova mostu. Stejný kámen se totiž nikde v Česku netěží.
Foto: Robert Sedmík
