Vychovatelé a pedagogové volného času nesouhlasí s návrhem koaličních poslanců, aby měli plat na 130 procentech průměrné hrubé měsíční mzdy garantovaný pouze učitelé. Postavili se také proti tomu, aby platy pedagogických pracovníků určovaly dvě různé platové tabulky. Novinářům to ve středu sdělily předsedkyně Asociace vychovatelů školských zařízení (AVŠZ) Vladislava Lukešová a místopředsedkyně Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže v ČR (SPDDM) Jana Heřmanová. Původní vládní návrh, který má podporu organizací, upravoval výši výdělku nejen učitelům, ale všem pedagogickým pracovníkům.
Organizace označují poslanecký návrh za nesystémový a diskriminační, protože navrhuje rozdělení kategorie pedagogických pracovníků. "Tento návrh vytváří zbytečné a nesmyslné rozdělování pedagogických pracovníků na vyšší a nižší úroveň. (...) Zájmové vzdělávání přitom patří podle platné legislativy do vzdělávací soustavy českého systému. Všichni přitom vzděláváme děti," uvedla Heřmanová.
Podle místopředsedkyně SPDDM hrozí, že pracovníci budou z volnočasových zařízení a školních družin a klubů odcházet například do mateřských nebo základních škol. V nich by po přijetí pozměňovacího návrhu dostali výrazně vyšší plat, míní.
Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) na začátku března uvedl, že se připravují nové platové tabulky zvlášť pro učitele a zvlášť pro ostatní pedagogické pracovníky. Podle Lukešové je ale už nyní odměňování pedagogů rozlišeno platovými třídami ve stávající tabulce a další kategorizování není potřeba. Pedagog volného času je v současnosti zařazený do osmé až 13. platové třídy a podle tabulek mu náleží hrubý měsíční plat od 25 040 korun do 46 260 korun. Vychovatel ve školní družině spadá stejně jako učitel v mateřské škole do osmé až 12. platové třídy. Proti tomu pedagogové působící na základních a středních školách patří do desáté až 14. platové třídy, a jejich hrubý plat se tak pohybuje od 31 150 korun do 50 630 korun.
Předsedkyně asociace vychovatelů řekla, že úprava koaličních poslanců, kterou sněmovní školský výbor doporučil Sněmovně ke schválení, nebyla projednaná s aktéry ve vzdělávání. Proti pozměňovacímu návrhu novely se už dříve vyslovily rovněž třeba Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství (ČMOS PŠ), Unie školských asociací ČR CZESHA a Asociace speciálních pedagogů ČR.
Vedení organizací dříve v březnu zaslalo poslancům, kteří návrh předložili, otevřený dopis a o svých požadavcích prostřednictvím dopisu informovali rovněž ministra školství. Podle Lukešové neeviduje asociace a sdružení dosud žádnou odpověď.
Kabinet na začátku března upravil své programové prohlášení tak, že chce navýšení platů na úroveň 130 procent průměrné mzdy garantovat jen učitelům. Původní program vlády plánoval upravit platy všem pedagogickým pracovníkům. Premiér Petr Fiala (ODS) na začátku měsíce řekl, že kabinet chtěl od počátku změnu cílit na učitele. Podobně se dříve vyjádřil i jeden z autorů pozměňovacího návrhu, poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL).
Podle analýzy Českého statistického úřadu byla v závěru roku 2022 průměrná hrubá mzda v Česku 43 412 korun, tedy meziročně o 7,9 procenta vyšší. Platy pracovníků ve školství podle statistiků proti roku 2021 poklesly, a to o 0,3 procenta. Naopak odměny třeba ve zdravotní a sociální péči narostly o 4,5 procenta a v jiných odvětvích ještě více.
Podle statistiky ministerstva školství ve školním roce 2021/2022 fungovalo 4159 školních družin, 612 školních klubů a 331 středisek volného času. Podle AVŠZ působilo v družinách a klubech asi 17 tisíc pedagogických pracovníků, ve střediscích volného času bylo podle SPDDM asi 15 tisíc pedagogů.
