Padák se do "bosky" nevejde, říká pilot Mikulecký

Pilotní prostor Avie BH-5 je opravdu úzký. Když se do něj soukáte, musíte dát pozor, abyste křehké letadlo nepoškodili. Pilot Milan Mikulecký z Historické letky republiky Československé chce s věrnou replikou prvorepublikového stroje doletět až do Bruselu. Letadlo má dobové označení L-BOSA a piloti proto tomuto typu říkali "boska". Na dlouhou cestu na západ se přitom chystá celá formace avií.

Brusel není zrovna za rohem. Jak máte naplánovanou cestu?

Poletí dvě letadla: Avia BH-5 a starší model Avia BH-1. Už když BH-1 na počátku dvacátých let postavili, tak s ní českoslovenští piloti chtěli do Bruselu letět. Tamní závod o Cenu belgického krále totiž byl velmi prestižní. Nakonec z plánu sešlo. My teď tedy plníme sen pánů Beneše a Hajna, že tam poletí "jednička". Zároveň chceme připomenout úspěch pilota Zdeňka Lhoty, který v roce 1923 s BH-5 bruselský závod vyhrál. Stalo se tak před pětaosmdesáti lety.

ČTĚTE TAKÉ: "Peřinova stíhačka" vyrazí do Bruselu

Jak Lhotův let vůbec vypadal?

Ve dvojmístném letadle seděl sám. V předním pilotním prostoru byla namontována přídavná nádrž. Přesto musel přistát v německé Mohuči na letišti spravovaném tehdejší francouzskou okupační správou. U tehdejších spojenců mu doplnili palivo a on doletěl do Bruselu. Dorazil tam na tehdejší dobu velmi slušnou průměrnou rychlostí 138 kilometrů v hodině.

Chcete Lhotův výkon zopakovat?

Přídavnou nádrž do letadla montovat nebudeme, navíc musíme brát ohled na BH-1, která má kratší dolet. Poletíme na západ, a tedy pravděpodobně proti větru, což cestu zpomalí a zvýší spotřebu paliva. Proto jsme naplánovali víc přistání. Jednotlivé etapy budou dlouhé kolem sto padesáti kilometrů, budou to takové skoky. Každý den chceme udělat dva. Cesta do Belgie by tak měla trvat tři dny.

Jaká bude průměrná rychlost vaší formace?
Sto až sto deset kilometrů v hodině.

To vás budou podjíždět auta na dálnici. Ale důležitou roli při vaší cestě bude jistě hrát počasí...

Doktor Lhota dokázal do Bruselu doletět v jednom dni, ale před cestou zpátky čekal čtrnáct dní, protože bylo nepříznivé počasí. BH-5 je celodřevěné letadlo, budeme se modlit, aby nám počasí vyšlo.

Budete letadla upravovat? Dostanou například GPS, nebo poletíte "postaru" s mapou na klíně a s kompasem v palubní desce?

Poletíme s mapou. Ale nás bude doprovázet moderní letadlo, protože od dob doktora Lhoty, kdy bylo možné letět kamkoliv bez rizika, že potkáte ještě nějaký jiný stroj, se poměry změnily. Budeme míjet velká mezinárodní letiště s hustým provozem. Doprovodný stroj zajistí, aby na radarech řídících letového provozu bylo něco vidět a bude za nás komunikovat pomocí moderních přístrojů.

Takže BH-5 je vlastně letadlo kategorie stealth, které klame moderní radary?

Svým způsobem ano.

Kolik lidí se na bruselské výpravě podílí?

Pokud započítám všechny, kteří nám pomáhají v Belgii, kamarády z německé nadace Williho Messerschmitta, tak je to akce pro dvacet lidí. Ve vzduchu budou tři piloti, do BH-5 budeme brát na jednotlivé etapy i cestující: jednak to budou významné osobnosti českého letectví, ale i lidé, kteří nám pomáhají. Přitom se zdá, že v Belgii je o tento let větší zájem než v Česku.

Zdeněk Lhota v roce 1923 na ceně Belgického krále zvítězil. Ty závody stále existují?

Ne. Už zanikly. Belgický král Albert I. byl velký fanoušek letectví. Jeden z československých pilotů Jan Štork, který sloužil za první světové války u francouzského letectva, se s ním osobně znal. Albert I. totiž aktivně sloužil v poli a několikrát byl se Štorkovou jednotkou na průzkumném letu.

Byl to rychlostní závod?

Nejenom, hodnotila se různá kritéria: například konstrukce letadla, jak rychle se dá stroj smontovat, ale přihlíželo se i k rychlosti či k pravidelnosti letu. Avia zanechala ten nejlepší dojem, takže továrna později udělala se svou stíhačkou BH-21 ohromní exportní úspěch právě v Belgii. Československá letadla tvořila páteř belgického stíhacího letectva a avie se tam dokonce licenčně vyráběly, což se zřejmě už nikdy nebude opakovat.

Jakou mělo vítězství odezvu v tehdejším československém tisku?

Byl to velký úspěch. Letectví tehdy mělo příchuť něčeho dobrodružného. Piloti tenkrát byli hrdinové.

Používáte původní motor Walter z roku 1923. Jak jej na dalekou cestu připravujete?

Marcel Sezemský, který má v historické letce na starosti techniku, se motoru věnuje před každým letem, jako kdyby to byl let do Bruselu. Ale je to starý kus, nikdy nemůžete vyloučit potíže.

Bere se do BH-5 padák?

Ne.

Foto: Tomáš Málek