Národní dispečink
Pětina ze 78 tisíc hospitalizovaných s covidem potřebovala intenzivní péči

Pětina hospitalizovaných s covidem-19 potřebovala intenzivní péči. Celkově bylo v nemocnicích přes 78 tisíc nakažených, přičemž na jednotkách intenzivní péče (JIP) bylo 16 600 z nich. Na čtvrteční odborné konferenci NZIS Open to řekl bývalý náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý, který měl na starosti národní dispečink intenzivní péče. Podle něj data nikdy neukázala situaci, kdy by se pacient nedostal na lůžko, které potřeboval. Některé nemocnice v krajích ale takové případy v době nejvyššího zatížení hlásily.

"Je zcela evidentní, že zátěž systému intenzivní péče byla naprosto bezprecedentní a v historii českého státu se taková situace nikdy nevyskytla," řekl k tomu ve své prezentaci Černý.

V současné době podle něj až na výjimky hospitalizace lidí s covidem-19 neovlivňuje poskytování ostatní zdravotní péče. Podle něj zatím riziko nepředstavuje ani případné šíření nakažlivější varianty delta. "Z pohledu zátěže intenzivní péče se ukazuje, že počet pacientů na JIP nestoupá, přestože stoupá počet nových případů," uvedl.

V současné době je dispečink připravený ve "stand-by" režimu, hlásit údaje do něj nemocnice mají jednou týdně. Disciplína ale podle Černého není velká. I v době největšího náporu se systém potýkal s chybami v hlášení lůžek, někdy i úmyslnými. "Někdy byly rozdíly mezi hlášenými lůžky a realitou. Některé nemocnice nehlásily lůžka uzavřená kvůli nedostatku personálu, nenahlásily to pojišťovnám, aby za ně dostaly platby," dodal. Setkal se i s případy, kdy se nemocnice snažily volná lůžka zatajit. Do budoucna by tak měl být systém co nejvíc automatizovaný a fungovat i v běžném provozu, kdyby se někde ukázala intenzivní péče přetížená.

Podle vedoucího centrálního řídícího týmu Petra Šnajdárka bylo díky dispečinku, který monitoroval kapacity na jednotkách intenzivní péče, přeloženo přes 350 pacientů. "Za celou dobu epidemie se neukázalo, že by někdy pacient nemohl být umístěný na adekvátní lůžko, které potřeboval. Alespoň podle tvrdých dat z dispečinku, která máme," dodal Černý.

Podle něj systém zamezil aktivaci polních nemocnic a neúčelným překladům do zahraničí. "Z mého pohledu to byla vyloženě věc politická, nikoliv otázka nutnosti," dodal. Do zahraničí byli nakonec přeložení podle něj jeden či dva pacienti.

Například Karlovarský kraj po tom volal od ledna, došlo na to však až v březnu, kdy bylo v českých nemocnicích najednou maximálně téměř 9500 pacientů s covidem-19. Vyčerpání kapacit hrozilo v i v Praze, Středočeském, Ústeckém a Královéhradeckém kraji. Černý chtěl oslovit zahraničí v době, kdy by bylo vyčerpáno 90 procent domácích kapacit, nakonec to vláda udělala na začátku března.