Podezřelé jednání
Piráti kritizovali chování ČEZ, Babiš má jeho počínání prověřit

Česká pirátská strana vyzve premiéra Andreje Babiše (ANO), aby stát prostřednictvím ministerstva financí prověřil do dvou měsíců hospodaření energetické společnosti ČEZ na Balkáně. Na tiskové konferenci to dnes uvedl šéf pirátských poslanců Jakub Michálek. Piráti kritizují především počínání společnosti v Bulharsku. Stát, který je majoritním vlastníkem ČEZ, podle nich mimo jiné přišel o několik miliard korun v souvislosti s investicí do tamní černouhelné elektrárny Varna. Mluvčí firmy Ladislav Kříž ve čtvrtek řekl, že působení ČEZ v Bulharsku podle všeho skončí mírným ziskem.

"Skupina ČEZ vstupovala do Bulharska v momentu, kdy Bulharsko stálo před vstupem do EU s tím, že bude muset dokončit liberalizaci trhu a přijme stejná pravidla regulace, na jaké jsme zvyklí například z České republiky a ostatních států EU, a stane se tak naprosto standardním členským státem. Bulharský stát poměrně výraznou část toho, co sliboval zahraničním investorům při privatizaci tamní energetiky, nesplnil. Na tom stojí také naše arbitráž, kterou s Bulharskem vedeme," uvedl Kříž.

Bývalý člen dozorčí rady ČEZ a vítěz prvního kola senátních voleb v Praze 8 Lukáš Wagenknecht (Piráti) dnes uvedl, že elektrárnu ve Varně koupil ČEZ v roce 2006 za 8,6 miliardy korun. "V roce 2015 byla elektrárna odstavena, od té doby nebyla v provozu, a na konci minulého roku ji ČEZ odprodal za částku 1,2 miliardy korun," uvedl. ČEZ elektrárnu prodal bulharské společnosti SIGDA OOD. Wagenknecht podotkl, že zajímavé je, že elektrárna je nyní již opět v provozu a generuje zisk.

Podle Kříže elektrárna ve Varně v provozu není, pouze je schválena jako možný poskytovatel takzvané studené rezervy, coý znamená, že je nevyrábějící elektrárnou v záloze pro případ potřeby. "Místní úřady tu samou žádost ČEZ opakovaně zamítly, což je jeden z nemálo důkazů, že místní subjekt má ze strany místních úřadů jiné podmínky," uvedl mluvčí.

Piráti upozornili také na problémy spojené s plánovaným prodejem zbývajícího majetku ČEZ v Bulharsku tamní společnosti Inercom. Obchodní transakce, jejíž hodnota se odhaduje na 320 milionů eur (8,2 miliardy korun), vyvolala pochybnosti, zda tak malá společnost, jako je Inercom, dokáže financovat a řídit strategicky důležité energetické provozy. Nejasné také bylo, z jakých zdrojů firma získala peníze nutné k tak velkému nákupu. "Podle názoru bulharských poslanců ta společnost nenaplňuje legislativní požadavky," uvedl Wagenknecht.

Smlouvu, která vyvolala kontroverze, firmy podepsaly letos v únoru, ale v červenci bulharský antimonopolní úřad její realizaci znemožnil se zdůvodněním, že by Inercom získal na trhu dominantní postavení. ČEZ kvůli zamítnutí obchodu podal na úřad začátkem srpna správní žalobu. Rozhodnutí podle tehdejšího vyjádření finančního ředitele společnosti Martina Nováka nedává smysl a je neopodstatněné. "ČEZ v transparentním prodeji, což potvrdily i renomované mezinárodní společnosti, vybral nejvýhodnější nabídky, jak pro prodej elektrárny Varna, tak i pro bulharské distribuční aktivity," dodal dnes Kříž.

Michálek řekl, že Piráti budou po Babišovi také požadovat, aby vysvětlil, zda české tajné služby disponovaly informacemi, že při působení ČEZ v Bulharsku se uskutečnila jednání s tamními mafiánskými kruhy. "Dále budeme trvat na tom, aby byla schválena legislativa, kterou jsme navrhli - ta která se týká ČEZ, především jeho zveřejňování smluv," dodal.

Na bulharský trh vstoupil ČEZ ke konci roku 2004. V současnosti jeho bulharská distribuční společnost dodává elektřinu více než třem milionům obyvatel Bulharska.

Elektrická energie a její ceny patří v Bulharsku mezi citlivá politická témata. Zdražení proudu v roce 2013 vedlo k pádu vlády. Také plánovaný prodej aktivit společnosti ČEZ firmě Inercom vyvolal letos v Bulharsku protivládní protesty.