Analýza meteorologů
Počasí je o čtyřicet dní napřed, odpovídá klimatu v Maďarsku

Počasí v Česku je letos o 40 dní napřed a odpovídá klimatu v Maďarsku. Venkovní teploty připomínají začátek letních prázdnin. Podle informací, které meteorologové uvedli na svém webu, dosáhl průměr teplot za posledních 30 dní 16,2 stupně Celsia. Odpovídá to v historických tabulkách normálu pro období od 6. června do 5. července.

Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka je sklizeň ovoce posunutá asi o dva týdny. Druhým týdnem se sklízejí třešně, dále pak jahody, za čtrnáct dní by měla začít sklizeň meruněk.

"Abychom zjistili, o kolik si letošní počasí pospíšilo směrem k létu, spočítali jsme průměrnou teplotu na stanici Praha- Ruzyně za posledních 30 dní a hledali, pro jaké kalendářně nejbližší období odpovídá tato teplota dlouhodobým průměrům. Schválně jsme použili starší normál 1961-1990, aby lépe vynikl rozdíl mezi 'normální' a letošní teplotou," uvedli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

V Česku nyní panuje velmi teplé letní počasí, přičemž léto ještě nezačalo. Podle meteorologického kalendáře trvá léto od začátku června do konce srpna a podle astronomického kalendáře začíná 21. června. Už duben přinesl extrémně teplé počasí a skončil jako nejteplejší duben od roku 1961, kdy meteorologové začali měsíční průměry sledovat. Podle meteorologů bude i květen patřit mezi nejteplejší. "Předběžný odhad je, že bude patřit mezi pět nejteplejších v historii pozorování," uvedli.

"Jsme v plné sklizni jahod a to i na venkovních plochách, což bývá spíš kolem půlky června, druhý týden se sklízí třešně - loni se touto dobou ještě nesklízely," řekl Ludvík.

Také poukázal na to, že první letošní měsíce byly teplotně podprůměrné. "Na konci března jsme byli osm až deset dní zpoždění - za duben a květen se dokázala příroda posunout o 80 až 85 dní právě díky vysokým teplotám, což si myslím, že je neobvyklé a velmi zvláštní," dodal. Díky tomu, že se letos neobjevovaly jarní mrazíky, by mohla být úroda průměrná. Kvůli nedostatku vodu je však riziko, že budou plody malé a obchodní řetězce je nebudou chtít přijímat a nabízet zákazníkům.

Zhruba třetina sadů se zavlažuje, úřady podle něj často nechtějí povolovat odběr vody. "Máme trochu nevýhodu od zelinářů, kteří můžou budovat plochy podél vodních toků, kde berou vodu," poznamenal. Sady se v těchto polohách podle něj moc sázet nedají, protože v údolích a u řek je právě zvýšené riziko mrazů. "Jsme odkázaní na podzemní zdroje vody a to je problém," uzavřel.

Z nezvykle teplého jara však nemají příliš velkou radost ani pěstitelé zeleniny. Předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman už dříve řekl, že vysoké teploty mohou zpomalit růst a naopak uspíšit vývoj, což by mohlo znamenat nižší výnosy.