Nechutné praktiky
Protišmejdský zákon šmejdům paradoxně spíš pomáhá

Byl to jeden ze stavebních pilířů novely, která měla zastavit řádění šmejdů. Čtrnáctidenní lhůta, během níž mohou senioři nechtěné zboží vrátit, se však míjí účinkem. Zákon sice platí, ale napálené oběti mají stejně smůlu a ke svým penězům se nedostanou. Naopak, přísnější zákon v některých ohledech šmejdům spíš nahrává.

Příkladem za všechny může být příběh Jaroslavy Beznoskové z Benešova nad Ploučnicí, která sepsala odstoupení od smlouvy den po předváděcí akci. Zboží se pokusila vrátit, ale nikdo z firmy už s ní nekomunikoval. I když splnila všechny náležitosti, šance, že ještě uvidí svých deset tisíc, je minimální. Není první ani poslední. Prostě podlehla. Na předváděčce v České Kamenici se nechala přemluvit ke koupi předražené sady nádobí. "Tak jsem to bohužel koupila, dovezli mě s tím domů, doma jsem zaplatila deset tisíc. Doma už to potom nebylo nijak hezký," vypráví v reportáži TV Barrandov. Není divu. Seniorka totiž není v situaci, že by mohla rozhazovat.

Beznosková: "Udělala jsem blbost"

"Manžel, protože je nemocný, má rakovinu, mi právě řekl, že jsem udělala blbost, že jsem měla radši šetřit peníze. Takže jsem z toho byla špatná," pokračuje Beznosková s tím, že se pokusila nádobí ihned vrátit, už den po akci. "Tak jsem poslala tohle odstoupení, poslala jsem to na dodejku a asi za tři neděle se mi to vrátilo, že si to nepřevzali," popisuje jednání se "šmejdy". Podobně neúspěšně skončil i pokus vrátit nádobí přímo v sídle firmy.

Firma Hockey Star sídlí podle obchodního rejstříku i kupní smlouvy paní Beznoskové na pražském Černém Mostě. Na zvonku ani na schránce však její název nenajdete, a to se to tu nejrůznějšími firmami jen hemží. Na jediné doručovací schránce jich reportér TV Barrandov napočítal 274.

Pokus zavolat na mobilní telefon jednatele firmy Tomáše Palkoviče, který je uveden na smlouvě, je opakovaně marný. Volaný je nedostupný první, druhý i další dny pokusů dovolat se mu.

"Z pohledu spotřebitele to je jedno, on odstoupení od smlouvy učinil. Ale druhou věcí je, že není to odstoupení po kom vymáhat. Když už spotřebitelka zaplatila, tak se ke svým penězům bude dostávat velmi obtížně," vysvětluje Miloš Borovička z časopisu pro ochranu spotřebitele dTEST.

Výsledek snažení paní Beznoskové po přijetí protišmejdské novely - i když dodržela všechny náležitosti, využila svého nového práva a od smlouvy do čtrnácti dnech odstoupila - je k ničemu.

"Může podat žalobu a velmi pravděpodobně vyhraje," myslí si Borovička s tím, že problém je v tom, že už se nenajde společnost nebo lépe řečeno exekuovatelný majetek, ze kterého by se dalo něco brát.

Čtrnáctidenní lhůta nic neřeší

A tak je to ve většině případů. Čtrnáctidenní lhůta tedy v poslední době nahrává spíš prodejcům. Ten kdo prodává, tak může říct: "Vždyť od toho můžete do čtrnáct dnů odstoupit. Vrátíme vám peníze." Ve výsledku se ale zakope na Černém Mostě a paní Beznosková si může krásné hrnce za deset tisíc srovnat do poliček.

"Na tuto firmu jsme dostali jedno podání a je téměř totožné s tímto případem," říká Miloslava Fléglová z České obchodní inspekce (ČOI). I v tomto případě si senior hrnce koupil a také už nedostal šanci je vrátit. Protože byla akce nehlášená, hrozí firmě milionová pokuta. To však paní Beznoskové ani dalším obětem peníze nevrátí. Pomůže jediné. Na předváděčky nejezdit.

Jak šmejdi přemýšlejí?

Nátlaková obchodní strategie takzvaných šmejdů není jejich jedinou zbraní.  Co se vlastně takovým prodejcům odehrává v hlavě. Jak přemýšlejí a co je to vlastně za lidi?

"Jejich revírem jsou výjezdní předváděčky a jejich tempo je skoro vražedné - alespoň pro důvěřivé seniory, na kterých se obohacují a zřejmě si i léčí vlastní mindráky," domnívá se psycholožka Jitka Douchová. "Typově to mohou být spíš lidé, kteří nejsou příliš úspěšní ve svém vlastním životě a tady v konfrontaci vlastně s těmi slabšími získávají svůj pocit osobní prestiže. Jsou to lidé spíš nevyrovnaní a slabší, kteří koneckonců používají často i v těch oslovováních sebe navzájem vysokoškolské tituly, kterými vůbec nedisponují," pokračuje. Všichni jsou zato vyškolení v manipulaci s davem. Ani to ale není vše, co mají společného. Je jim kolem pětadvaceti let, jsou to mladí kluci, zpravidla dělali u firmy Beck, která tady s předváděčkami začala. Osamostatnili se, založili si vlastní firmy. Věkem odpovídají spíš tomu, že by mohli být spíš vnuky těch babiček, které na předváděčkách napálí.

"Úspěšný prodejce je pořád úspěšný prodejce, byť to třeba bývá na hranici etiky, ale ten, kdo je vlastně už v kategorii šmejdů, tak ten je hodně, hodně daleko za hranou. Úspěšný prodej je jedna věc a vlastní svědomí je věc druhá," hodnotí rozdíl mezi tvrdými obchodníky a šmejdy Douchová. Právě zločinná absence svědomí se zdá být dalším společným jmenovatelem pokračujícího fenoménu. Nově zveřejněná finta s darovací daní navíc dokazuje, že podvodné rovnice šmejdů mají stejně zázračnou životnost jako jejich hrnce.