Verdikt
Podmínka za hákový kříž na autě platí, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud odmítl stížnost řidiče, který si přes zadní sklo auta nalepil říšskou orlici s hákovým křížem, tedy symbol nacistického Německa. Dostal podmínku. V ústavní stížnosti zdůraznil, že hákový kříž částečně překrývala samolepka BMW a že jeho cílem rozhodně nebylo propagovat nacismus. Chtěl prý vyjádřit svou náklonnost k automobilům slavné bavorské značky.

"Pokud stěžovatel skutečně chtěl pouze degradovat nacistický symbol, a naopak vyzdvihnout značku automobilky BMW, nelze než konstatovat, že zvolil (přinejmenším) velmi nevhodný a nepřiměřený způsob, který skutečně založil trestní odpovědnost za přečin projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka," stojí v usnesení dostupném v justiční databázi.

Muž neuspěl ani s poukazem na to, že hákový kříž se v přeškrtnuté podobě objevuje také v antifašistickém hnutí, aniž by někdo v samotném zobrazení svastiky spatřoval cokoliv extremistického. ÚS připustil, že pouhé užití symbolu samo o sobě nenaplňuje subjektivní stránku skutkové podstaty trestného činu. Rozhodující je vždy úmysl, s jakým člověk symboly užívá.

"Vůle přihlásit se k nacistickým myšlenkám tak není dána například v případě natáčení historického filmu zobrazujícího toto období a ani v situaci, kdy osoba zjevně danými symboly vyjadřuje nesouhlas s touto ideologií. Nic takového však v případě stěžovatele nebylo možno dovodit," napsali ústavní soudci.

Okresní soud v Kladně muže v listopadu 2015 potrestal půlročním vězením s odkladem na 12 měsíců. Krajský soud v Praze letos v únoru rozhodnutí potvrdil, stejně jako později Nejvyšší soud, podle kterého je všeobecně známé, co říšská orlice s hákovým křížem představuje, respektive že je spjatá s nacismem - a věděl to i majitel auta.

"V daném případě obviněný znal význam použitých symbolů, a pokud je veřejně prezentoval na svém vozidle, pak se jednalo o projev sympatií k nim," rozhodl Nejvyšší soud.