Osmdesáté výročí německé okupace z března 1939 znovu oživilo i legendu o pražském atentátu na Adolfa Hitlera. Historici událost neakceptují. "Žádný atentát na Hitlera se nekonal. Až v jedenadvacátém století si ho vymyslel jeden český soukromý badatel," říká historik dějin protektorátu Jan B. Uhlíř.
Atentát na vůdce nacistů a říšského kancléře Adolfa Hitlera byl údajně připravován v Praze na podvečerní hodiny 15. března 1939. Žádnou odbornou studii na tohle téma ale v knihovnách nenajdeme. "Z prostého důvodu, v tomto ohledu není o čem psát," tvrdí Jan B. Uhlíř, přední český odborník na dějiny protektorátu a třetí říše. Přesto se lze v médiích i na sociálních sítích setkat s poutavým příběhem o židovském atentátníkovi z Haify, který přijel diktátora zlikvidovat přímo na Hradčanech.
Legenda o Shimkinovi
V legendě o atentátníkovi byl do hlavní role obsazen jistý sionista Jicchak Shimkin (1905-1977) z palestinské Haify, jenž chtěl Hitlera odpravit kvůli protižidovskému teroru v třetí říši. Příběh je postaven na přitažlivém syžetu asi tohoto znění: Ve středu 15. března 1939 se Adolf Hitler rozhodne posvětit okupaci tehdejšího Česko-Slovenska osobní přítomností na Pražském hradě. Z Berlína tajně odcestuje speciálním vlakem do České Lípy, která byla už od podzimu 1938 součástí říše. Tam vůdce přesedne do automobilu, k údivu doprovodu však nikoli do svého, nýbrž do velitelského. Zatímco kolona směřuje ku Praze, po čerstvě okupované české metropoli se už několik hodin pohybuje muž v nenápadném tříčtvrtečním zimníku, jenž přicestoval rychlíkem z Budapešti. Jmenuje se Shimkin. V ruce drží koženou aktovku s výbušninou vlastní výroby, kterou chce vrhnout na vůz, v němž Hitler pojede na Hradčany. Je ochoten obětovat i život, bombu ale nakonec nehodí, protože není schopen rozpoznat, ve kterém autě vůdce sedí. "Žádný takový atentát na Hitlera se ale nikdy nepřipravoval. Vymyslel si ho až v jedenadvacátém století soukromý badatel Stanislav Motl na základě pochybných informací z knihy Jakob Edelstein spisovatelky Ruth Bondy," odmítá legendu historik Uhlíř.
Smyšlený příběh už však žije vlastním životem. Česká televize mu dala dokumentární podobu (2013), opakovaně se k němu vrací časopis Reflex (2013 a 2019), v rámci letošního 80. výročí vzniku protektorátu to bylo zajímavé sousto i pro bulvár, vděčný ohlas má i na sociálních sítích. A mnozí čtenáři jsou patřičně hrdi, že jeden z největších tyranů světových dějin byl málem zklikvidován na Hradčanech. "Netvrdím, že jsem něco vypátral, jen cituji zdroje. Třeba vnuka pana Shimkina, s nímž jsem se seznámil, v té rodině se opravdu traduje, že dědeček byl v Praze připraven k atentátu na Hitlera. A o případu informuje i databáze renomované agentury Jewish Telegraphic Agency," říká badatel a reportér Stanislav Motl.
Argumenty historika
Uhlíř přesto říká, že má pádné argumenty pro to, že jde o smyšlenku. Shimkin se prý nemohl dozvědět, že Hitler vůbec míří do Prahy. "Ještě 15. března dopoledne to nevědělo ani Hitlerovo okolí. V opačném případě by musel mít Shimkin u špičkových Hitlerových spolupracovníků informátora, který by mu, v době neexistence mobilních telefonů, dal zprávu buď formou telegramu anebo telefonem. Obě varianty byly v říši sebevražedné, vše bylo pod kontrolou. Současně lze dokázat, že žádný z vedoucích nacistů kolem Hitlera nebyl sionista ani placený agent sionistů."
Shimkin údajně na vhodnou chvíli k úderu čekal v Budapešti. Příliš daleko na to, aby mohl dorazit vlakem do Prahy, i kdyby se z Hitlerova okolí přece jen dozvěděl o vůdcově plánu. O Hitlerově cestě nic netušil ani prezident Emil Hácha, který se 15. března vracel z berlínského jednání, jež skončilo souhlasem s okupací. Háchův vlak byl záměrně zdržován, aby se Hitler dostal na Hradčany dříve. A teprve na pražském hlavním nádraží se prezident poprvé dozvěděl, že i vůdce je v Čechách.
"Neexistuje důkaz, že byl Shimkin v Praze. Není k dispozici ani jeho cestovní pas s příslušnými razítky. A pokud by tady přece jenom byl, těžko mohl útočit, neboť Praha Hitlera neočekávala. Žádný vítající dav, v němž by se mohl ukrýt, se zkrátka nesešel. Navíc by musel útočit za šera nebo spíše za tmy, což by už tak nízkou šanci na úspěch anulovalo. Na Hrad dorazilo auto s Hitlerem až ve čtvrt na osm večer," dementuje Uhlíř legendu.
Proč to nezkusil další dny?
Pokud byl Shimkin ochoten při útoku na Hitlera obětovat život, proč se hned 15. března večer sbalil a zmizel z Čech, jak uvádí Motl? "Proč se o atentát nepokusil o den později? Vždyť 16. března byl na Hradčanském náměstí skutečně přítomen fanatický dav pražských Němců, v němž se mohl ztratit," ptá se historik.
Hitler se ve čtvrtek 16. března zúčastnil přehlídky čestné jednotky na prvním hradním nádvoří a tamtéž se pozdravil i se zástupci pražského Nacionálně socialistického svazu studenstva. Místní Němce pak pozdravil z okna a odpoledne opustil Hradčany v otevřeném voze MercedesBenz G4 (viz foto na této straně). "Vůdce a kancléř vykonal přehlídku německých studentů a promluvil k nim přátelská slova. Za jásání pražského německého obyvatelstva odjel pak říšský kancléř vozem z města," líčily závěr Hitlerova pobytu Lidové noviny. Vůdce přespal na území říše a do protektorátu se vrátil v pátek 17. března, kdy navštívil Brno.
Moravskou metropolí projížděl v otevřeném, pomalu jedoucím automobilu. A dokonce vstoje. Byl tak snadnějším cílem než v Praze, atentátník Shimkin ale nevyužil ani této příležitosti. Uhlíř na legendě kritizuje i technickou část atentátu. "Vhození výbušniny do jedoucího vozu je bez vojenské průpravy spíše odsouzeno k nezdaru. Vzpomeňme na Jana Kubiše, který ani po precizním vojenském výcviku netrefil, jak by chtěl, Heydrichův stojící vůz," uvažuje. Na dobových fotografiích z Brna je navíc vidět, že auto s Hitlerem odděloval od obyvatel řetěz německých vojáků, kteří stáli zády k davu a drželi se za opasky. "Prorazit je, popadnout výbušninu, napřáhnout se, hodit a trefit se? Skoro nemožné," říká historik.
To už ale sami téměř připouštíme, že se někdo v Praze nebo Brně skutečně pokusil zavraždit Adolfa Hitlera. "I mně jako historikovi by se pokus o atentát na Hitlera v Praze velmi zamlouval. Jenže nestalo se, je to pouhá pohádka. A zároveň smutný příklad toho, jak lze někdy média opít rohlíkem," přemítá Jan B. Uhlíř.
A pořád neúspěšně
O variantě zastřelit Hitlera při vojenské přehlídce uvažoval na konci třicátých let Frank Noel Mason-MacFarlane, britský vojenský atašé v Berlíně, ale Londýn myšlenku neakceptoval. Wikipedie dokumentuje čtyři pokusy o atentát na Hitlera dokonce ještě předtím, než se v roce 1933 dostal k moci. Známý je třeba pokus otrávit ho v roce 1932 jídlem v berlínském hotelu Kaiserhof. Coby kancléř čelil až dvěma desítkám atentátů, některé prameny uvádějí na čtyřicet pokusů. Nejslavnější z nich zorganizoval plukovník Claus Schenk von Stauffenberg 20. července 1944 ve Wolfsschanze (Vlčí doupě, vůdcův hlavní stan ve Východním Prusku). Bomba sice explodovala a čtyři blízké vůdcovy spolupracovníky zabila, Hitler však vyvázl jen s několika popáleninami a oděrkami, prasklým ušním bubínkem a dočasně ochromenou rukou. Plánovaný státní převrat, na který měl navázat pokus o mírové jednání, tak nevyšel.
