Stovky nespokojených policistů a dalších příslušníků bezpečnostních složek dnes na pražském Výstavišti protestovaly proti dopadům nového služebního zákona. Na první policejní protestní akci v ČR se jich sešlo zhruba 2000.
Část z nich přišla kvůli normě o peníze, zákon také zrušil příplatky za práci o svátcích, víkendech a za noční služby. Na druhou stranu jim však prodlužuje dovolenou, zkracuje týdenní pracovní dobu a dává nárok na rehabilitaci. Měl jim také plošně navýšit základní platy.
Účastníky demonstrace, kteří se sešli u Křižíkovy fontány, neodradil ani počáteční déšť. Na protestním shromáždění vystoupili organizátoři setkání, zástupci odborů a předseda bezpečnostního výboru sněmovny, exministr vnitra František Bublan (ČSSD). Účastníci také podepisovali takzvaný Manifest 361, nazvaný podle čísla nového služebního zákona. V něm shrnují své výhrady vůči nové normě. Za měsíc ho chtějí odeslat politikům.
Část z nich přišla v oranžových a žlutých vestách, přinesli si píšťalky a houkačky. Měli i transparenty, jimiž se obracejí například na ministra vnitra Ivana Langra (ODS). "Co bude dál, Ivane?" tázal se jeden z nápisů. Další se ptal "Kde je úcta?".
Nový zákon, který platí od začátku letošního roku, mění pravidla služby policistům, hasičům, dozorcům ve věznicích i celníkům. Celkem jde o zhruba 72 tisíc lidí. Největší část tvoří policisté, kterých je asi 47 000.
Všem účastníkům například vadí úprava, že na peníze za přesčasy mají nárok až po odpracování 150 hodin práce navíc. Toto pravidlo označil jeden z účastníků za "nemravný návrat do hlubokého feudalismu".
Raději do důchodu
Výhrady mají také proti nové tříleté zkušební lhůtě, kterou musí projít všichni nastupující policisté. Jsou do ní zařazeni ale i ti, kteří byli k policii přijati před méně než třemi lety.
Bývalý ministr Bublan se dnes snažil zákon, na jehož tvorbě se podílel, hájit. Podle něj je kompromisem, a jeho hlavním účelem bylo zlepšit práci příslušníkům bezpečnostních sborů. Chybu vidí v tom, že sumu 2,5 miliardy korun, které byly vyčleněny na plošné navýšení platů, současná vláda snížila. Podle původního plánu měl každý příslušník dostat navíc asi 3000 korun k základnímu platu. Ve skutečnosti jsou ale tyto prostředky nižší a vyplácejí se v rámci různých příplatků. Podle Bublana lze téměř všechny výhrady k zákonu vyřešit jeho novelizací.
Vedení policie sice již dříve garantovalo, že platy příslušníků policie se meziročně zvýší, zároveň ale přiznalo, že výjimkou by mohlo být asi 5000 policistů. Jde především o ty v hlídkových službách, kteří jsou ve službě méně než pět let. Těmto policistům prý vedení chybějící peníze nahradí zvláštními příplatky.
Na akci vystoupil také bývalý policista Tomáš Čermák, který údajně loni napadl poslankyni Strany zelených Kateřinu Jacques. Jeho příklad měl demonstrovat možnou politickou šikanu policistů.
Nový zákon se již promítl také na odchodech policistů. Od začátku roku do 12. února požádalo o propuštění ze služby 1040 policistů. Tři čtvrtiny tvoří lidé sloužící přes 30 let. Nyní je pro ně totiž výhodnější odejít kvůli systému výsluhy, tedy peněz vyplácených za odpracovaná léta.
Příslušníci bezpečnostních složek ze zákona nemohou stávkovat, na dnešní shromáždění přišli jen ti, kteří nejsou ve službě. Jeden z organizátorů ale upozornil na to, že vedení policie na dnešní den nečekaně nařídilo několik dopravněbezpečnostních akcí, které podle něj měly policistům účast na shromáždění zkomplikovat.
Zatímco v tuzemsku je to poprvé, kdy policisté vyjádřili svou nespokojenost na veřejném shromáždění, v Evropě to tak neobvyklé není. Například v říjnu 2005 zhruba 2500 policistů z celého Slovenska demonstrovalo v Bratislavě za vyšší platy.
Ilustrační foto: Karel Šanda
