Ani vajíčka lidi k volbám nepřitáhla, účast jako minule

K historicky druhým volbám do Evropského parlamentu přišlo v Česku 28,22 procenta voličů. V celé evropské sedmadvacítce je to sice podstatně více, 43,01 procenta, ale i to je nejméně za celou dobu existence europarlamentu.

V Česku přitom politici i výzkumné agentury předpokládali, že vyostřená kampaň a zejména vajíčkové bitvy na mítincích ČSSD přitáhnou k volbách podstatně více voličů než před pěti lety. V historicky prvních volbách do EP totiž v roce 2004 volilo v Česku jen 28,32 procenta lidí.

Méně lidí dorazilo u nás k jakýmkoliv volbám jen zcela výjimečně, celkem pětkrát v prvním či druhém kole voleb do Senátu, „nemilované" komory českého parlamentu. Tam volební účast dokonce volební účast spadla i na 18,4 procenta. Naopak ve volbách do Poslanecké sněmovny dosahuje pravidelně volební účast minimálně šedesátiprocentní hranice.

Agentura STEM ještě čtyři dny před začátkem letošních voleb do EP hlásila, že k urnám se dle vlastních slov chystá jít až 60 procent lidí. Reálně ale agentura odhadovala méně. „Volební účast by mohla být někde kolem 35 procent," tvrdil šéf STEM Jan Hartl.

Realita nakonec byla ještě o sedm procent nižší. „Je otázka, zda přišli jen velmi přesvědčení voliči, nebo je to výsledek vyostřené kampaně ČSSD," reagoval na první čísla o volební účasti vítěz voleb, předseda ODS Mirek Topolánek.

Europarlament neláká. Co s tím?

Nad volební účastí ale v noci na pondělí kroutila hlavou celá Evropa. Chabý zájem občanů o Evropský parlament, jedinou volitelnou instituci v EU, je totiž černou můrou evropských lídrů.

K prvním všeobecným volbám do EP v roce 1979 přišlo ještě 63 procent voličů, při minulých volbách v roce 2004 už jen 45,5 procenta obyvatel EU a letos padl další rekord: v evropské sedmadvacítce volilo podle předběžných výsledků jen 43,01 procenta lidí.

Nejvlažnější jsou přitom nové členské země EU, zejména státy bývalého východního bloku. Slovensko už v minulých volbách ohromilo Evropu účastí pouhých 17 procent voličů a ani letos disciplínu u volebních uren výrazně nezlepšilo: dorazilo jen 19,6 procenta lidí.

A to přitom Evropský parlament letos vytáhl do protiútoku. Už v březnu rozjel informační kampaň v podobě patnácti tisíc billboardů nebo televizních a rozhlasových spotů. Některé dokonce nepostrádaly vtip: například spot s ženou, která utíká před vrahem se sekerou, ale přesto si najde čas na to zaběhnout do volební místnosti a odvolit. Celá akce přišla europarlament na 477 milionů korun, s efektem ovšem - jak vidno - dosti pochybným.

Na vině chabého zájmu o EP může být jeho problematické postavení evropského otloukánka. Jeho faktické pravomoci jsou totiž poměrně malé, zejména ve srovnání s nevolenou Radou EU, složenou z ministrů národních vlád členských zemí. A určitě europarlamentu neprospívá ani pověst drahého „cirkusu na kolečkách", který ročně na svou činnost a královské požitky poslanců spotřebuje 1,4 miliardy eur.

Ilustrační foto: Lucie Pařízková