Boj o eurokomisaře: ČSSD chce Špidlu, zelení Švejnara

Čeští sociální demokraté navrhnou na příštího českého eurokomisaře Vladimíra Špidlu, který tento post zastával posledních pět let. Po jednání s předsedou Evropské komise José Barrosem to řekl šéf ČSSD Jiří Paroubek. Jméno dalšího možného kandidáta a bývalého uchazeče o post českého prezidenta Jana Švejnara, o němž v posledních dnech spekulovala média, již nezmínil.

Podle Paroubka nicméně oficiálního kandidáta České republiky vybere vláda Jana Fischera. "Je to na vládě, tam se hlasuje a někdo získá většinu. Sociální demokracie bude navrhovat Vladimíra Špidlu, to není žádné překvapení," uvedl Paroubek. Špidla by podle jeho informací mohl být dokonce místopředsedou Evropské komise, kterých je v současnosti pět.

ČTĚTE TAKÉ: Zelení podpoří nominaci Jana Švejnara na eurokomisaře
                        Eurokomisařem bych mohl být, připustil Vondra

"Vladimír Špidla tady (v Bruselu) má velmi slušnou pozici a může se stát místopředsedou Evropské komise, podle těch informací, které mám, ale v tomto případě nikoli od předsedy Evropské komise," doplnil šéf ČSSD. Špidla by podle Paroubka mohl být jakýmsi "superkomisařem", což by znamenalo, že by neměl na starosti jeden konkrétní resort, ale dohlížel by na práci hned několika členů Evropské komise.

Česko může zůstat bez eurokomisaře

Paroubek nicméně nevyloučil možnost, že by Česko mohlo nakonec o svého komisaře přijít; o takové možnosti již v úterý po jednání s Barrosem hovořil i předseda ODS Mirek Topolánek. Tato varianta je nicméně považována za spíše teoretickou. Podle politiků by Česko mohlo přijít o svého zástupce v komisi v případě, že by prezident Václav Klaus v dohledné době nepodepsal lisabonskou smlouvu o reformě Evropské unie. Česko by tak mohlo zůstat poslední z 27 členských zemí EU, která reformní dokument neratifikovala.

Unie by v takovém případě nadále fungovala podle smlouvy z Nice. Podle ní musí být počet komisařů od letoška nižší než je počet členských států, v komisi by tak nově mělo být nejméně o jednoho komisaře méně. Evropští politici varují, že by to mohlo být právě Česko, kdo o svého zástupce v EK přijde. Aby se tak ovšem stalo, Česko by muselo s redukcí komise na vlastní úkor souhlasit, což není příliš pravděpodobné. Ke schválení nové podoby komise je totiž třeba souhlas všech zemí unie.

Klaus podle svých vyjádření čeká s podpisem smlouvy do doby, než český ústavní soud rozhodne o podnětu skupiny senátorů, který se dotýká nejen lisabonské smlouvy, ale i fungování Evropské unie. Soud dal již najevo, že stížnost projedná přednostně, s čímž počítá i Paroubek. "Pokud to (soud) vyřeší během dvou, tří týdnů, tak by nemusela nastat žádná tragédie," prohlásil šéf ČSSD.

V takovém případě by český prezident mohl smlouvu teoreticky podepsat ještě před říjnovým summitem EU, jehož hlavním tématem bude právě klíčový unijní dokument. Pokud by jej 2. října schválili v opakovaném referendu Irové a smlouvu podepsal Klaus i polský prezident Lech Kaczynski, unie by mohla podle takzvaného "Lisabonu" začít fungovat.
Některá média ovšem spekulují, že senátoři by ale mohli po verdiktu ústavního soudu podat stížnost další. "To by bylo to nejhorší, co by se mohlo stát. Pokud bude podána další stížnost, tak se skutečně dostaneme do pozice ostrůvku v Evropě," řekl Paroubek.

Foto: Robert Zlatohlávek, Karel Šanda