Případné dodatečné požadavky českého prezidenta Václava Klause k lisabonské smlouvě reformující EU si musí Česká republika vyřešit nejdřív interně, uvedl předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek po setkání s předsedou českého Senátu Přemyslem Sobotkou v Praze. Klaus navíc o svých požadavcích neinformaval české diplomaty.
Reagoval tak na čtvrteční vyjádření švédského premiéra a předsedy Evropské rady Fredrika Reinfeldta, podle něhož Klaus požaduje před podepsáním ratifikačního dokumentu, aby byla ke smlouvě připojena poznámka týkající se listiny základních práv. Český prezident prý neupřesnil, jak by požadovaná poznámka měla vypadat. Ani Hrad se zatím k Reinfeldtovu prohlášení nevyjádřil. Proti novému Klausovu požadavku se už postavila Francie.
ČTĚTE TAKÉ: Zelení žádají vládu: Nepusťte Klause jednat o klimatu
Kaczyński odsouvá podpis Lisabonu. Chce ceremonii
Klaus se podle polského listu Rzeczpospolita obává, že listina může vyvolat nároky poválečných vysídlenců z někdejšího Československa, což už ale většina politiků odmítla. Podle expertů smlouvu není možné uplatňovat zpětně. Česká Poslanecká sněmovna nicméně svůj souhlas s ratifikací doplnila usnesením, v němž odmítla případné snahy o zpochybňování takzvaných Benešových dekretů a poválečného majetkového uspořádání. Buzek se má s Klausem sejít před polednem na Pražském hradě.
"Dodatečné požadavky nebo poznámky, které prezident Klaus má, je něco, co si musí Česká republika vyřešit interně, my do toho samozřejmě nechceme zasahovat. Teprve potom, jakmile se ty požadavky vyjasní na úrovni národní, je nutné jednat o jejich případné podpoře na úrovni všech 26 zbývajících členských států," uvedl Buzek.
Předseda Senátu uvedl, že Klausův požadavek byl pro všechny překvapením. "Neznáme podrobnosti, a samozřejmě na všech úrovních povedeme diskusi s panem prezidentem," uvedl. Klaus to podle všeho nekonzultoval ani s českou diplomacií, ani ministr zahraničí Jan Kohout k tomu nezná podrobnosti.
"Nepovažuji ten včerejší návrh pana prezidenta Klause za katastrofu, ale za nový problém. Je potřeba o něm diskutovat a pokusit se ho vyřešit," prohlásil Sobotka. "Cesty hledáme a myslím, že jednu cestu jsme naznačili s panem předsedou (Buzkem)," dodal.
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) v písemném prohlášení uvedla, že "pan prezident Václav Klaus zaspal dobu", neboť jeho čas na kladení požadavků skončil v době, kdy byla smlouva dojednána. Další odmítání výkonu ratifikace by podle ní bylo "flagrantním porušením ústavního pořádku".
Dokončení ratifikace lisabonské smlouvy je podle Sobotky společným cílem českého Senátu a Evropského parlamentu. "Ten vlak, který jede do cílové stanice zvané Dokončení ratifikace, má zastávku, která se jmenuje Ústavní soud České republiky," připomněl Sobotka. Předpokládá, že ústavní soudci žádost jeho 17 kolegů z klubu ODS prozkoumají rychle.
Buzek zopakoval, že svou návštěvou v Česku nechce vyvíjet nátlak na dokončení ratifikace smlouvy. "Nechci v žádném případě tlačit na nezávislý stát, jakým je Česká republika. Nicméně je nutné mít na paměti, že jakékoli další zpoždění je velmi drahé pro miliony evropských obyvatel," podotkl Buzek s tím, že současná organizace neumožňuje zcela efektivní fungování EU.
Kromě Klause smlouvu nepodepsal ještě polský prezident Lech Kaczyński, ten tak má učinit v sobotu. Buzek uvedl, že bude podpisu smlouvy přítomen.
Klaus jednal na vlastní pěst
Podle premiéra Fischera ani ministra zahraničí Kohouta prezident nikomu z diplomatů o svých požadavcích nic neřekl. "Kabinet podrobnosti k tomu rozhovoru nemá. Já jsem připraven tu věc analyzovat a posléze k tomu zaujmout stanovisko," řekl novinářům premiér Jan Fischer po setkání s lídry českých politických stran k mandátu své vlády. O Klausových požadavcích s nimi nehovořil.
Hrad požadavky dosud nijak nekomentoval, proto ani není známo, čeho se má poznámka týkat. "Bez znalosti podrobností ohledně podstaty a formy zvažovaného prohlášení se neumím a nemohu kvalifikovaně vyjádřit," prohlásil šéf české diplomacie a vicepremiér, jehož vyjádření zprostředkoval mluvčí Milan Řepka.
"V tuto chvíli nevím, jestli by to znamenalo otevřít znovu celý proces ratifikace. Pokud ano, bylo by to špatně. Pokud ne, bylo by to akceptovatelné," řekl ke Klausovu postupu předseda ČSSD Jiří Paroubek. Dodal, že čeká na právní analýzu.
Může to Klaus udělat? Právníci se neshodují
Právníci se v předběžných hodnoceních možných dodatečných požadavků prezidenta Václava Klause k lisabonské smlouvě neshodují, zda by tím mohl Klaus překračovat svoje ústavní pravomoci. Právník Jaroslav Ortman je přesvědčen, že Klaus pravomoci hluboce překračuje, protože nemůže zkoušet měnit smlouvu, kterou již schválily sněmovna i Senát. Podle Ortmana si Klaus přisvojuje práva, která mu nepřísluší. Ředitel ústavu státu a práva Jan Bárta soudí, že Klaus patrně chce k dokumentu získat nějakou deklaraci, což může.
Bárta řekl, že změnu samotné lisabonské smlouvy Klaus nemůže požadovat. "Z prvního pohledu bych řekl, že prezident nic neporušuje, protože prostě vyjednává za republiku cosi. Buďto má pravdu, nebo nemá pravdu, to my v tento okamžik nevíme. Ale princip není ten, že by změnil smlouvu, kterou parlament ratifikoval. To nejde, to nemůže chtít," usuzuje Bárta. "Jak já to čtu, tak říká: já chci nějakou další deklaraci k tomu, abychom ke smlouvě přistoupili," předpokládá Bárta.
Foto: ČTK/AP, ČTK
