Záměrné šíření dezinformací, včetně zpochybňování ověřitelných informací a evidentních lží, představuje podle Senátu vážné ohrožení demokratických mechanismů v Česku a Evropské unii. Horní komora proto podpořila kroky na unijní úrovni, na nichž se loni v prosinci shodli lídři zemí EU.
"Obranné kroky je nezbytné provádět nejen na úrovni ČR, ale i na úrovni EU, neboť EU je pro nás důležitá, a to i s ohledem na skutečnost, že v současné době se na manipulaci s informacemi a šíření takzvaných fake news podílejí i někteří vysocí představitelé našeho státu," uvádí se ve stanovisku navrženém senátním evropským výborem. Senátoři ale žádného konkrétního představitele nejmenovali.
Části senátorů včetně Miloše Vystrčila (ODS) nebo Jiřího Čunka (KDU-ČSL) se nelíbilo to, že horní komora jmenovala ruské aktivity jako příklad hrozby aktivního využívání dezinformačních kampaní jako jednoho z nástrojů hybridních útoků proti EU. "Myslím, že my musíme být obezřetní vůči všem," uvedl například Čunek. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) naopak se senátním stanoviskem souhlasil.
Senátoři také zdůraznili potřebu mediálního vzdělávání a rozvoje kritického myšlení, díky nimž by podle nich občané byli méně náchylní k případné manipulaci a byli by schopni lépe posoudit relevanci informací a jejich celkový kontext. Šéf hnutí Senátor 21 Václav Láska nicméně zdůraznil potřebu aktivní role státu, záměrné šíření dezinformací přirovnal k vojenskému útoku v minulém století. "Tankům jste se také nebránili veřejnoprávními médii nebo vzděláváním obyvatelstva," řekl.
Horní komora také požádala vládu o určení centrálního koordinačního orgánu boje proti dezinformacím, za který jsou nyní odpovědna ministerstva vnitra a zahraničí. Hamáček doporučoval, aby se koordinační role ujal úřad vlády.
Evropská komise má předložit návrhy boje s dezinformacemi v březnu. Už loni zveřejnila plán na personální a finanční posílení specializovaného týmu pro strategickou komunikaci (Stratcom), který v rámci unijní diplomatické služby odhaluje dezinformace. Tým od roku 2015 identifikoval a analyzoval přes 4500 případů dezinformací. Podle EK existují důkazy, že hlavním zdrojem falešných informací a dezinformací v Evropě je Rusko.
Velké internetové společnosti jako Facebook, Google či Twitter se už loni v říjnu dobrovolně přihlásily ke kodexu, kterým by se v postupu proti dezinformacím měly řídit. Přistoupily k rušení falešných či podezřelých uživatelských účtů a automatických systémů šířících na síti nevyžádanou reklamu či pochybná sdělení nejrůznějšího obsahu.
