Boj o Hrad
Drahoš se obává, že Rusko ovlivňuje volby v Česku

Prezidentský kandidát Jiří Drahoš se obává toho, že výsledky voleb v České republice ovlivňují zahraniční tajné služby prostřednictvím dezinformací. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ho v pátek ráno v Kramářově vile ujistil, že hrozbou se zpravodajci zabývají.

Civilní kontrarozvědka nyní nemá žádné závažné informace o tom, že by cizí zpravodajské služby nezákonně ovlivňovaly volby v Česku včetně budoucích prezidentských. Rizika dezinformačních kampaní ale Bezpečnostní informační služba (BIS) připouští, uvedl v reakci na vyjádření Drahoše ředitel BIS Michal Koudelka.

"Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské," stojí v Koudelkově stanovisku. Uvádí však také, že určitá rizika dezinformačních kampaní existují vždy. Jsou podle Koudelky daní za to, že Česko je demokratická země se svobodou slova.

Nový Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost sdělil, že se věnuje kybernetické bezpečnosti z technického hlediska. Obsahem internetu se jeho lidé nezabývají.

Podle Drahoše měla schůzka s předsedou vlády preventivní charakter. Upozornil na ruský vliv na volby ve Spojených státech, Francii a Německu. Drahoš to řekl na tiskové konferenci.

"Tajné služby v těchto zemích dnes víceméně jasně konstatují, že k něčemu takovému docházelo. Také říkají, z kterých zdrojů nebo z které strany to ovlivňování voleb bylo," uvedl k zahraničním zkušenostem. "Nemám žádný důvod pochybovat, že k ovlivňování voleb docházelo," řekl Drahoš i s odkazem na nedávné české sněmovní volby. Ovlivňování voličů podle něj zprostředkovávala média a servery propojené s ruskou tajnou službou.

Podobný vliv očekává i v lednových prezidentských volbách. Vychází také z nedávno zveřejněné zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2016. "Já bych se nerad dozvěděl v březnu příštího roku, že naše tajné služby a orgány, které se tím mají zabývat, tu situaci vyhodnocují a konstatují, že i u nás došlo k ovlivnění demokratičnosti voleb zahraničními tajnými službami, intervencemi," uvedl, proč požádal o schůzku s premiérem. "Jde o nebezpečí ovlivnění demokracie v našem státě," zdůraznil. Od premiéra se mu dostalo ujištění, že on i celá vláda si jsou vědomi této situace a že příslušné orgány to berou vážně a konají. "Samozřejmě další detaily jsme neměli důvod rozebírat," uvedl Drahoš s tím, že nemá bezpečnostní prověrku.

Stejný apel jako na Sobotku vznese Drahoš i na příštího premiéra, kterým by měl prezident Miloš Zeman jmenovat 6. prosince Andreje Babiše (ANO). Servery a zdroje, které podle Drahoše šíří dezinformace, zveřejní jeho kancelář na svém webu. Drahoš se chce obrátit i na předsedu bezpečnostního výboru sněmovny Radka Kotena (SPD), protože i tento orgán by se měl věcí zabývat.

Přestože jsou podle něj důkazy dezinformačních kampaní těžko odhalitelné, ze své zkušenosti na Facebooku je přesvědčen o tom, že "k něčemu takovému dochází". Myslí si, že se tak děje i u ostatních kandidátů.

V létě Drahoš čelil informacím šířeným po internetu, podle nichž spolupracoval za minulého režimu s komunistickou tajnou bezpečností. Na svých stránkách tehdy proto zveřejnil svoje lustrační osvědčení s vyjádřením badatele Centra pro dokumentaci totalitních režimů Radka Schovánka. Podle něj byly dezinformace "účelovou snahou pošpinit Drahošovo jméno a ovlivnit výsledek prezidentských voleb". "Opakuje se situace z minulých voleb, kdy se lidé spojení se Státní bezpečností snažili pošpinit Karla Schwarzenberga," uvádí Schovánkovo stanovisko na Drahošově webu.

Podle zprávy BIS, zveřejněné v říjnu, na kterou Drahoš odkázal, loni v ČR vzrostla role a intenzita aktivit ruských tajných služeb, které získávaly hlavně citlivé informace z politické oblasti. Země také byla zasažena operacemi, které byly součástí kampaně proti cílům, jako jsou Ukrajina, EU či NATO. Při sbírání zpravodajských informací dominovala ruským zájmům politická rozvědka. Ruské tajné služby v zemi mají kvalitní síť kontaktů, které dál rozvíjejí, uvedla BIS.

V roce 2015 se BIS v souvislosti s ruskými tajnými službami zmiňovala hlavně o tom, že vedly hlavně informační válku související s ukrajinskou a syrskou krizí, snažily se oslabit informační potenciál země utajenou infiltrací do médií a internetu nebo masivní produkcí propagandy a dezinformací. Loni hybridní kampaň pokračovala.

Nejvýznamnějším zdrojem rizika je podle zpravodajců nevědomý kontakt s ruským diplomatickým personálem. Značná část ruských zpravodajských důstojníků totiž dlouhodobě působí pod diplomatickým krytím.