Z rektora senátor
Hampl: Kvóty pro ženy ve vedení firem jsou moc

Rovnost pohlaví má absolutně platit, ale je otázka, jestli je lékem pozitivní diskriminace. Může totiž zakrýt a odložit řešení problému, který nižší podíl například žen způsobuje, říká v rozhovoru pro časopis TÝDEN čerstvě zvolený senátor a emeritní rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

Vláda má strategii, jak zajistit rovnost mužů a žen, nevede to v důsledku až k určité nespravedlnosti?

Myslím, že má být absolutní rovnost pohlaví, ale nejsem si jistý, zda mají být vždy kvóty. Ve vědě potřebujeme vybírat lidi co možná nejlepší a na jiné okolnosti se pokud možno nekoukáme. Na druhou stranu ve Skandinávii mají kvóty na podíl rektorek a špatné vysoké školy rozhodně nemají, většině koukáme na záda. V některém případě je možná lepší menší zlo v podobě kvóty, aby se problém vyřešil, pokud přetrvává. Ale s pozitivní diskriminací bych přesto zacházel velmi, velmi opatrně.

Nebylo by lepší spíš řešit příčiny, proč ženy někde nemají zastoupení, než zavádět kvóty? Například Akademie věd upozorňuje na problémy vědkyň, které nemohou kvůli těhotenství přerušit výzkum, na který dostaly grant. Pak se nelze divit, že ženy musejí volit mezi vědou a rodinou.

To je problém kvót, zdánlivě rychlé řešení může odvádět od řešení důvodů, proč ženy nejsou ve vědě. Osobně stále nerozumím, proč tomu tak je. Studentů a absolventů je více žen, ale v dalším postupu ženy odpadají. Mluví se o tom, že je to náročné, ale já myslím, že v Česku akademická sféra zdaleka není nepřátelská. V privátní sféře máte tři týdny dovolené a šmytec, v akademické sféře až dva měsíce dovolenou, když si to dokážou zorganizovat, a určitou flexibilitu. Pokud potřebujete vyzvednout dítě ve školce, zařídíte si to a napracujete si to jindy. Přesto se zdá, že ženy neláká.

Evropská komise chce nařídit kvóty ve vedení velkých firem, ČSSD navrhuje podíl pohlaví na kandidátkách, není to moc?

U těch kandidátních listin by to možná mohlo pomoci něco rozhýbat, ale na druhou stranu si říkám, jestli to není tím, že ženy do politiky nechtějí a s pohlavím to nesouvisí. Politika je vnímána jako špinavá a třeba jsou na to citlivější, nevím. Ženy třeba preferují jiná prostředí než muži. U firem mi to přijde přes čáru, tam by do toho nikdo neměl mluvit.

* Jaký má názor na prezidenta Miloše Zemana?

* Jak se mu líbí v senátu?

* Proč vyměnil akademickou prestižní kariéru za opovrhovanou politiku?

* Vstoupí do nějaké politické strany?

* V čem je podle něj politika důležitá?

Odpovědi na tyto a další otázky si můžete přečíst v novém čísle časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 24. listopadu.