Dědictví
Hučín továrníkem. Díky muži ze seznamu StB

Lovec komunistů a někdejší kapitán BIS Vladimír Hučín byl po návratu z vězení v　roce 2002 několik let bez práce. Nyní získal podíl v přerovské továrně, která dodává zboží do řetězce IKEA. Odkázal mu ji muž ze seznamů StB.

Syn zakladatele továrny Kazeto Karel Zejda, který loni na podzim ve svých sedmaosmdesáti letech zemřel, Hučínovi nečekaně odkázal čtvrtinu firmy. A disident z　povolání do přerovské fabriky vyrábějící lepenkové kufry a krabice vletěl jako neřízená střela.

Většina zaměstnanců i šéfů s nástupem nového spolumajitele znervózněla. Jak se zlínský rodák zachová? "Pro mé odpůrce je to větší úder, než kdybych vyhodil do povětří celý sekretariát KSČM," nechal se Hučín slyšet krátce po zveřejnění továrníkovy závěti.

"Docházel sem až téměř do své smrti, ale klíče od kanceláře mi dal už před několika lety," vypráví o svém dobrodinci novopečený dědic, který se s Karlem Zejdou dobře znal od začátku sedmdesátých let. Starý pán patřil k jeho obdivovatelům, Hučín o něj v　posledních letech pečoval. Zejda se po roce 1989 objevil v takzvaných Cibulkových seznamech jako spolupracovník StB. Hučín tvrdí, že Zejda je nevinen, a nyní se snaží u soudu očistit jeho jméno.

Jaké plány má Hučín s továrnou?

Co se stalo, když bývalý disident prováděl reportéry TÝDNE po fabrice?

„I v Kazetu jsou schované staré struktury a já po nich tvrdě půjdu," říká. Už nějaké našel?

Proč se dostal zakladatel firmy na seznamy StB?

Lucerna na hrobě továrníka sloužila jako „mrtvá schránka". Kdo a proč ji využíval?

Více čtěte v časopisu TÝDEN, který vychází 21. března 2011.