Bagatelizace tématu
Lidovci zatlačí na vládu, aby zrušila letní čas. I s pomocí petice

Lidovci budou tlačit na vládu i s pomocí petice, aby v návaznosti na chystané rozhodnutí Evropské komise zrušila nařízení o zavedení letního času. Po jednání celostátního výboru KDU-ČSL to řekli Bělobrádek a předseda lidoveckých senátorů Petr Šilar.

"Budeme se snažit, aby i pan premiér to přestal bagatelizovat a marginalizovat," uvedl Bělobrádek k postoji předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Premiér v pátek uvedl, že ho toto téma nezajímá a že řeší migraci.

Pod peticí, kterou Šilar inicioval, je podle něj podepsáno už téměř deset tisíc lidí. Po dosažení této hranice se jí bude muset zabývat i Senát na své schůzi a sněmovna na veřejném slyšení. "Podporujeme přirozený řád věcí a chceme, aby byl astronomický zimní čas. Podporují nás v tom hlavně severské státy," uvedl Šilar.

Podle Šilara tyto časové změny vadí zhruba pětině lidí, které kvůli tomu trpí zdravotními obtížemi. Dopad to má i na hospodářská zvířata kvůli změně doby jejich krmení.

Evropská komise, jak minulý týden oznámil její předseda Jean-Claude Juncker, navrhne Evropskému parlamentu zrušení směrnice z roku 2001 o střídání zimního a letního času. Postup komise vychází z výsledku celoevropské ankety, do níže se zapojilo 4,6 milionu Evropanů a 84 procent z nich se vyslovilo pro zrušení. Komise chce nechat ale na členských státech, aby se samy rozhodly, zda budou své občany dál nutit dvakrát ročně ciferníky posunovat o hodinu dopředu či zpět.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 se prodloužil na sedm měsíců. Před dvěma lety tehdejší vláda rozhodla nařízením o tom, že posouvání hodinek na konci března a října kvůli střídání času bude platit nejméně do roku 2021.