Obrat. Důvěra Čechů ve sněmovnu vzrostla o dvě třetiny

Důvěra v Poslaneckou sněmovnu od voleb loni v říjnu vytrvale roste, od doby před volbami do letošního ledna o více než dvě třetiny. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR. Poslancům tak nyní věří čtvrtina Čechů. Největší důvěru si ale získali jako obvykle starostové a obecní zastupitelstva, kterým věří téměř dvě třetiny lidí.

Loni v červnu Sněmovně podle CVVM důvěřovalo jen 14 procent Čechů. V té době se rozpadla tehdejší vláda Petra Nečase (ODS) kvůli aféře s údajným podplácením poslanců a nelegálním sledováním, které podle vyšetřovatelů zorganizovala Nečasova blízká spolupracovnice Jana Nagyová (nyní Nečasová). Následně převzala řízení státu úřednická vláda Jiřího Rusnoka a CVVM až do listopadu důvěru ve Sněmovnu nesledovala. Od listopadového šetření krátce po volbách, které složení Sněmovny výrazně obměnily, začala důvěra v poslance stoupat až na lednových 25 procent.

Důvěra obyvatel České republiky v Senát se v posledních měsících měnila jen o několik procentních bodů, oproti prosincovému průzkumu se zvýšila o dva body na 30 procent.

Příliš se nezměnila ani důvěra Čechů v prezidenta, která se prudce propadla z 51 procent v říjnu 2013 na 39 procent v listopadu 2013 po aféře s utajovanou schůzkou prezidenta Miloše Zemana s vlivnými členy ČSSD.

Zeman se na konci října hned po sněmovních volbách sešel bez vědomí předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky s několika sociálními demokraty v čele s tehdejším místopředsedou strany Michalem Haškem. O den později vedení ČSSD vyzvalo Sobotku kvůli slabému volebnímu výsledku k rezignaci. Sobotka to odmítl a výzvu označil za pokus o puč. Hašek schůzku opakovaně veřejně popřel, další účastníci schůzky ho ale usvědčili ze lži. Hašek a někteří další účastníci schůzky poté rezignovali na stranické funkce. Důvěra lidí v prezidenta se po následném propadu již na předchozí úroveň nevrátila. V posledních dvou měsících vzrostla jen o tři procentní body na 42 procent.

Tradičně nejvyšší důvěru dávají Češi starostům a obecním zastupitelům, kterým podle posledního průzkumu věří shodně 61 procent lidí. Stabilní je také důvěra lidí v krajská zastupitelstva a hejtmany. Hlavám krajů důvěřuje 37 procent lidí a krajským zastupitelům 42 procent. Důvěru ve vládu v lednu CVVM nezjišťovalo, protože v danou dobu právě Sobotkova vláda střídala Rusnokův kabinet, a nebylo by tedy jasné, koho účastníci průzkumu hodnotí.

Senátu i Poslanecké sněmovně častěji důvěřují podle pracovníků CVVM hlavně mladí lidé ve věku do 29 let a dotázaní s vysokoškolským vzděláním a dobrou životní úrovní. Prezident má naopak největší důvěru u starších lidí ve věku nad 60 let a věří mu také řada příznivců KSČM a ČSSD. U krajských a obecních politiků nejsou vyhraněné skupiny příznivců.

Průzkum provádělo CVVM v období od 13. do 20. ledna. Zúčastnilo se ho 1105 obyvatel ČR ve věku od 15 let.