Budoucí předseda
Podle Štěcha by šéfem Senátu mohl být někdo přijatelnější

Končící předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) soudí, že by senátorské kluby mohly nominovat do volby nového šéfa horní komory vedle současných tří ještě konsenzuálnějšího kandidáta. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce ale v neděli odmítl, že by se o funkci chtěl ucházet sám. Myslí si ovšem, že kluby, které nominovaly tři adepty, z nichž však žádný nezískal silnější podporu, by mohly ještě přijít se jménem, které by získalo širší okruh hlasů. Středeční schůzka zástupců nejsilnějších senátorských klubů nepřinesla na společném kandidátovi, nominace musí být uzavřeny do úterý.

Adepty jsou zatím Jaroslav Kubera (ODS), Jan Horník (STAN) a Václav Hampl (za KDU-ČSL). Předsedové klubů ODS a STAN Miloš Vystrčil a Jan Horník minulou středu nedávali příliš šancí tomu, že by se kluby na jednom kandidátovi na předsedu Senátu dohodly do 14. listopadu, kdy se uskuteční první povolební schůze horní komory. Její členové si tak pravděpodobně budou šéfa Senátu vybírat v tajné volbě poprvé z více než dvou kandidátů. Podle Štěcha ale v zákulisí Senátu zní, že by strany mohly přijít ještě s dalším kandidátem, o koho jde, nechtěl prozradit.

V dosavadní historii horní komory si senátoři mohli vybrat z více kandidátů jen v letech 1998 a 2004, kdy měli na výběr mezi Libuší Benešovou (ODS) a Petrem Pithartem (KDU-ČSL) a mezi Přemyslem Sobotkou (ODS) a nestraníkem Josefem Jařabem. V obou případech vyhráli zástupci ODS.

Volba předsedy Senátu může být podle zákona nejvýše dvoukolová, přičemž kandidáti musejí být navrženi 24 hodin před začátkem volby. Pokud by žádný z nich v prvním kole nezískal nadpoloviční většinu, tedy minimálně 41 hlasů v případě hlasování všech 81 senátorů, do finále postoupí dva nejúspěšnější kandidáti. Jestliže ani ve finále by žádný z nich nezískal většinu hlasů, musí se do deseti dnů konat volba nová. Do ní se mohou přihlásit stejní kandidáti jako do první volby.